Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Slova mají moc. Některá umí potěšit, jiná zranit, další dokážou zahojit i tu nejhlubší ránu. A přesto právě ta, která mohou přinést smíření a uzdravení vztahů, často nejvíc váznou na jazyku. Jedním z nich je obyčejné "promiň". Krátké, jednoduché slovo. A přesto jej lidé často obcházejí, vyslovují s odporem nebo si ho nechávají jen pro výjimečné situace. Proč je vlastně tak těžké říct "promiň", když víme, že tím můžeme tolik napravit?

Přiznat chybu je pro mnoho lidí jako přiznat slabost. Už od dětství jsme vedeni k tomu, abychom byli "ti silní", "ti, kteří mají pravdu." Ve škole se cení správné odpovědi, doma poslušnost a v dospělosti schopnost stát si za svým názorem. Jenže omluva v sobě skrývá přesný opak: přiznání, že jsme něco udělali špatně, že jsme mohli někoho zklamat, ublížit nebo přehlédnout. A to bolí. Někdy dokonce víc než samotná chyba.

Dalším důvodem může být strach. Strach, že omluva nebude přijata, že narazíme na ticho nebo chlad. Strach z ponížení, z toho, že přiznání viny oslabí naši pozici. V mezilidských vztazích hrají mocenské hry častěji, než bychom si chtěli připustit. Omluvit se znamená dát druhému prostor říct: "Ano, zklamal jsi mě." A kdo by si to přál slyšet?

Omluva ale neznamená prohru. Naopak. Vyžaduje odvahu, pokoru a schopnost překonat své ego. Umět se omluvit je známkou vnitřní síly. Lidé, kteří se umí omluvit upřímně a včas, často působí důvěryhodněji a mají hlubší vztahy. Jsou ochotni nést odpovědnost za své jednání a umí se podívat do očí i těm, kterým ublížili.

Není náhodou, že nejvíce omluv chybí právě tam, kde by měly znít nejčastěji - mezi nejbližšími. Mezi rodiči a dětmi, mezi partnery, mezi přáteli. Snad proto, že právě na těchto vztazích nám nejvíc záleží. A čím větší je citová vazba, tím větší je i bolest z chyby - a tím těžší je se k ní postavit čelem.

Říct "promiň" je víc než jen slovo. Je to gesto, které má sílu zbourat zdi, které jsme kolem sebe postavili. Vyžaduje upřímnost, empatii a odvahu. A právě proto je často tak těžké ho vyslovit. Ale kdo se to naučí, ten získá do života jednu z nejcennějších dovedností - schopnost udržovat a léčit vztahy. Protože dokonalí nejsme nikdo. Ale můžeme být lidmi, kteří si umí přiznat chybu a omluvit se. A to je někdy víc než být bezchybný.