Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Josef Jaroslav Kalina se narodil 9. listopadu 1816 v Novém Boru u České Lípy a zemřel 22. června 1847 v Praze. Byl synem cestmistra, studoval gymnázium v Praze, filosofii v Plzni, práva, která nedokončil. Studoval klasické i moderní jazyky, ale také přírodní vědy a filosofii. Roku 1845 odešel za svou snoubenkou do Bělehradu, kde snad chtěl hledat i zaměstnání. V roce 1846 se však vrátil přes Pešť (kde pobyl delší dobu u Kollára) a Vídeň do Prahy. Přispíval do Květů, České včely, Vlastimilu, Ost und West. Současníci se obdivovali Kalinovu všestrannému nadání, vzdělání a slibné práci v řadě vědních oborů. Vynikal zejména ve filologii (zamýšlel se sestavit jazykovou encyklopedii), zabýval se však i filosofií (neotištěné práce) a literární kritikou. Jeho básnická tvorba, neúplně dochovaná, je přetížena jazykovými archaismy a novotvary a i jinak umělecky nevyzrálá. V lyrice se pokouší vyslovit nejen romanticky vášnivý milostný cit, jehož naplnění hledá v mystické iluzi splynutí duší, nýbrž i city obecně lidské (elegie Na matku mou), a ojediněle dokonce revoluční nálady mladé generace, dozrávající pod vlivem polského povstání z roku 1830 (Píseň vojenská). Kalinova epika vykazuje některé obdoby s poezií Erbenovou: zobrazuje baladickými příběhy konflikty člověka porušujícího přirozené lidské vztahy, čerpá látku a morálku z lidového mýtu a opírá se formálně o lidovou tradici (Kalina sám také sbíral lidové písně). Od Erbena se však liší úzkým vztahem k písni kramářské (balada Kšaft byla také jako kramářský tisk vydána a stala se velmi populární) a náznakem sociálních motivů v některých baladách (Hadrnice). Překládal z angličtiny (Byrona), němčiny (Kleista, Höltyho), polštiny (Mickiewicze).

BIBLIOGRAFIE:

Kšaft (B 1842), Zpěv o povodni roku 1845 (B 1845). Básnické spisy z pozůstalosti vydal F.Doucha a J. Vlček (1852) s životopisným úvodem Pomněnky z krátké života pouti J.J.Kaliny. "Filosofické drobnůstky" z pozůstalosti J.J.Kaliny vydal pod názvem Upomínka na J.J.Kaliny K.L.Kalina (1870).