Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Novinář a literární kritik, beletrista se zalíbením v dokumentu a publicistickém podání, tvůrce obšírné románové kroniky o životních proměnách slovácké vesnice 18. a 19. století.
Narodil se v Brumovicích na jižní Moravě. Otec byl původně zemědělský dělník, posléze hajný, v matčině rodě se pravidelně odebíraly a četly české knihy. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně a byl z prvních absolventů ústavu, kteří po maturitě odcházeli studovat ne již do Vídně, ale do Prahy, a jako Moravané tak projevovali sounáležitost s českým národem. Necelé desetiletí nato se z mnoha z nich stávali pronikaví kritikové a reformátoři soudobých poměrů. Přispívali k tomu jak jejich znalosti zachovalejší Moravy, méně poznamenané kapitalistickými vztahy, tak i jejich poznání Prahy. Herbena nejvíc vábily a formovaly noviny. Proti vůli rodiny, která ho chtěla mít knězem, studoval od roku 1878 na filozofické fakultě historii a češtinu. Novinářskou dráhu nastupoval roku 1885 v Národních listech a uzavíral v Lidových novinách (1925-27). Vrcholná doba jeho činnosti novinářské i literární je spjata s časopisem, který sám založil a jmenoval se Čas. Tento list dal plně k dispozici realistické straně a T.G.Masarykovi. Na jeho stránkách se promýšlel program národního hnutí a uvažovalo se o poslání malého českého národa, o smyslu češství. V Knize vzpomínek (1936) vydal svědectví o svém duchovním zrání a životním díle, které s mírnou sebeironií charakterizoval jako "trochu žurnalismu, trochu beletrie a trochu historie", na závěr připojil svůj válečný deník. Zemřel v Praze roku 1936.

DÍLO:

Publicistické knížky o Janu Nepomuckém, o Havlíčkovi, Palackém a T.G.Masarykovi.
Beletristická díla: "Moravské obrázky (1889); Slovácké děti (1890); Na dědině (1893); Hostišov (1907, 1933); Do třetího a čtvrtého pokolení (1889-92)"