Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kniha, kterou jsem přečetl, se jmenuje Don Quijote de La Mancha. Napsal ji Miguel de Cervantes y Saavedra na přelomu 16. a 17. století. Don Quijote se ve skutečnosti jmenoval Don Quijano a Don Quijote byla jen jeho přezdívka, kterou si vymyslel. Bylo mu asi něco mezi čtyřicítkou a smrtí. To usuzuji z textu knihy a jeho chování. Jeho nekonečnou zálibou bylo čtení rytířských románů, které ho úplně "zblbly". Na základě několika přečtených knih o rytířích si usmyslel, že chce taky být rytířem.

Don Quijote byl vysoký hubený muž, ne moc pečující o svůj vzhled. To si myslím proto, že měl dlouhou hustou kozí bradku a neučesané šedivějící vlasy. Podle knihy nosil často stále stejné oblečení, protože domů se vracel vždy po několika dnech, někdy i týdnech a měsících a pochybuji, že by měl u sebe oblečení navíc.

Don Quijote by se dal popsat jedním slovem: blázen. Nemůžeme ho však za jeho činy odsuzovat. Sám si zvolil, jak chce prožít svůj život. Spíš bychom ho měli oceňovat, protože málokdo si dokáže jít za svým snem i přes posměch ostatních jako on. Don Quijote, přestože se mu všichni smáli a nedařilo se mu, byl šťastný a stále optimistický. K lidem se choval pěkně a jeho zájmem bylo jim pomáhat. Ani ke svému zbrojnoši, jenž se jmenoval Sancho Panza, se nechoval hrubě, jen ho zpočátku bral jako sluhu. Později se s ním však víc a víc kamarádil a na konci už mu dokonce posílal i dopisy s radami.

Don Quijote byl mužem takovým, jakým chtěl být. Jeho činy byly sice hloupé a mnohdy srandovní, ale Don Quijote byl prostě jen sám sebou. Nikdy se nenechal od ničeho odradit.