Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• název originálu: Dyskolos

Komedie o napravení hlavy starému člověku, jenž otravuje své okolí nechutí k světu i lidem.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Dědek. Menandros. Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury a umění v Praze roku 1964 (1. vydání). Z řeckých originálů Dyskolos. Epitrepontes. přeložil, torzo dobásnil a předmluvou opatřil Vladimír Šrámek. Celkový počet stran: 140.

O DÍLE:

• pětiaktová veselohra, která patří k tzv. nové attické komedii (od staré komedie, jejímž představitelem je zejména Aristofanes, se liší mimo jiné absencí politických narážek a vulgárního humoru)
• odehrává se v nespecifikovaném čase (kdykoli) kdesi na venkově, pravděpodobně v Attice
• obsahuje sociální kritiku - příčinou hrdinovy misantropie je zčásti i jeho chudoba a společenská nespravedlnost
• jeden z mála Menandrových textů, z nějž se po soustavném ničení křesťany dochovalo více než jen zlomky či citace v dílech jiných autorů; až do náhodného nálezu starověkého rukopisu na počátku 20. století bylo dílo pokládáno za nenávratně ztracené
• ačkoli autoři žijící mezi antikou a 20. stoletím nemohli Menandrovy komedie znát, dochovaly se římské hry, které na ně navazovaly, a jejich prostřednictvím Menandros ovlivnil např. Moliéra

DĚJ:

Knemón zanevřel na lidi poté, co se v životě setkával jen se samými sobci. Nenesl u sebe už ani vlastní ženu, a tak jeho manželka odešla k synovi z prvního manželství (Gorgiovi) a Knemónovi zanechala jen společnou dcerku.

Když děvče dorostlo, zamiloval se do něj urozený a bohatý mladík Sóstratos. Od Gorgii a od svého otroka se však dozvěděl, že otec jeho vyvolené je misantrop a zlostný šílenec. Přesto se Sóstratos pokusil společně s Gorgiou okopávat políčko v sousedství, protože Knemón chová vůči zámožným lidem ještě větší zášť než vůči chudákům. (Gorgias vysvětluje, že chudák považuje každou nespravedlnost či neštěstí za důsledek vlastní bídy, proto je zatrpklý.)

Knemón ale vůbec nevyšel z domu, neboť nedaleko se koná obětní hostina. Tu pořádá Sóstratova matka pro Pana a nymfy, neboť ve snu viděla svého syna s motykou a bojí se, aby nezchudl; bůh od něj má špatný osud odvrátit. Když se Sóstratos dozví o sešlosti, pozve na ni Gorgiu a jeho otroka, aby se najedli a rozveselili se.

V tu chvíli však přibíhá Knemónova stará služka a vysvětluje, že její pán spadl do studny, když se pokoušel vylovit vědro. Gorgias, ačkoli pro něj nevlastní otec nikdy nenašel vlídné slovo, se Sóstratovou pomocí starce vyloví, a zachrání mu tak život.

V okamžiku existenční krize musí Knemón přehodnotit svůj vztah k lidem. Svěří Gorgiovi správu svého majetku, učiní z něj člena rodiny a požádá ho, aby našel ženicha pro jeho dceru. Gorgias její ruku slíbí zamilovanému Sóstratovi. Ten u svého otce na oplátku vyjedná, že si Gorgias vezme jeho sestru.

Knemón, třebaže částečně vyléčený z nenávisti k lidem, je stále mrzutý a odmítá se účastnit oslav. Dva otroci, k nimž se předtím špatně zachoval, se mu "pomstí" tak, že ho ověnčí a vynesou na slavnost, přičemž mu zakážou, aby se mračil.