Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OBSAH:

Zajímavá sbírka prózy a poezie nevidomých autorů přináší bližší pohled na jejich vnitřní svět, myšlenky a pocity ze soužití s okolím. Všechna díla jsou uvedena vždy několika otázkami, na které odpovídají přímo autoři a přibližují čtenářům to, jak berou a vnímají svoji slepotu, jak se jim to stalo, s čím se setkali coby nevidomí a proč dali do této sbírky právě ta která díla.
Mezi vybranou tvorbou jsou i skutečně dobré básně, povídky a nevšední popisy všedního života, které nutí čtenáře, aby se na věc podíval z trochu jiné perspektivy. Spousta z nás si myslí, že nevidomý člověk nemůže některé věci dělat vůbec, anebo jen pod dohledem někoho, kdo mu pomůže; tato kniha ale dokazuje opak a poutavě popisuje to, o čem se vidícím lidem kolikrát ani nezdá. Někteří se i se svým handicapem nebojí chodit o samotě do hor, pracovat s pilou, běhat bez doprovodu, dokážou malovat (kniha je ilustrovaná nevidomou autorkou Pavlou Francovou) a spoustu jiných činností, které je činí šťastnými a soběstačnými.

VLASNÍ NÁZOR

Tato úzká knížka mě svým obsahem moc zaujala a líbilo se mi, jaká tvorba do ní byla zařazená. Některé příběhy popisovaly krutost nebo i ubohost vidících lidí, kteří se k nevidomým nechovali zrovna nejlíp, ale spousta povídek popisuje i opak. Líbilo se mi, jak např. pan Jiří Mojžíšek popsal svoje pocity ze dne a noci, které strávil sám v Jizerských horách, nebo jak paní Renáta Rucká vyprávěla svůj životní příběh s lehkou nadsázkou a obrovskou vírou v sebe samu. Bylo zajímavé číst všechny ty příběhy a hodně mi to dalo. Díky této knížce jsem se dostala taky ke stránkám sdružení OKAMŽIK.