ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Sienkiewicz Henryk (*05.05.1846 - †15.11.1916)

   
­­­­

Quo vadis (12)

Děj jednoho z nejznámějších historických románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost. Římský důstojník Marcus Vinicius se zamiluje do tajemné dívky jménem Lygia. Mladíkův strýc Petronius pomáhá Markovi, aby se s Lygií setkal. Lygii se Marcus líbí, ale oba mladé lidi dělí propast víry. Lygia patří k učedníkům Ježíše Krista. Po dlouhých a dramatických peripetiích, jako je obrovský požár Říma, se i Marcus obrátí na křesťanskou víru a apoštol Petr mladé dvojici požehná. Císař Nero uchystá velkou podívanou, na níž mají být potrestáni křesťané, obvinění ze zapálení Říma. Jako hlavní atrakce má na závěr her Ursus beze zbraně zápasit s býkem, na jehož šíji je spoutána nahá Lygia. Lygiin věrný služebník Ursus však zvíře zabije. Dav křičí a volá po milosti. Nero musí proti své vůli odsouzeným odpustit...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1983 (3. vydání tamtéž). Z polského originálu Quo vadis přeložil a vysvětlivkami opatřil Erich Sojka. Doslov napsal Karel Krejčí. Počet stran: 650.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Henryk Adam Aleksander Pius Sienkiewicz byl polský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu (1905), který publikoval i pod pseudonymem Litwos. Jeho otec byl zámožným statkářem, a tak své dětství prožil mezi vesnickým lidem, což se výrazně projevilo v jeho povídkách, ale také na povaze a jeho sociálních názorech. Původně psal divadelní recenze a literárně historické studie, zanedlouho se však objevily i jeho první beletristické pokusy... Celý svůj život bojoval za samostatnost své vlasti, pomáhal a přispíval na pomoc rodinám, lidem nemocným a také obětem války. Jeho poslední slova před smrtí zněla: "Já už to svobodné Polsko nespatřím."

OBSAH DÍLA:

Celý tento příběh se odehrává ve starověkém Římě za vlády císaře Nera.
Pojednává o muži jménem Marcus Vinicius, který se zamiloval do krásné Kaliny (Lygie), dcery krále lygů, vychované rodinou Aulů, jelikož se stala římským rukojmím.
Nejlepší přítel Vinicia, Petronius, mu chce pomoci, a tak poprosí Caesara, u něhož má velký vliv, aby vzal Lygii Aulům a daroval ji Viniciovi. Samozřejmě mu Caesar vyhoví, ale pár dní si ji ještě nechá na Palatinu, aby to u lidí nevzbuzovalo podezření.

Večer Caesar pořádal hostinu plnou rozkoše a zábavy a Lygie byla nucena přijít. Jenže co se nestalo! Vinicius se na slavnosti opil a začal být na Lygii hrubý.
Další den pro ni přišli otroci s lektikou, aby ji zanesli přímo k Viniciovi, ale ona se nechtěla stát jeho souložnicí, a tak ji její věrný přítel Ursus zachránil a zanesl daleko na Zátibří.

Hned, jak se to Vinicius dozvěděl, vyhlásil po ní pátrání, ale nic se nedělo. Až jednou k němu přišel muž jménem Chilón a slíbil mu, že ji najde. A opravdu, objevil ji mezi křesťany, kde se skrývala... Jenže když ji chtěli společně s Krotónem, údajně nejsilnějším mužem v Říme, unést, nepočítali s tak velkou silou Ursea, který Krotóna lehce zabil a Vinicia zranil tak, že nebyl schopný pohybu. Kvůli tomu se Vinicius dostane do péče křesťanů, kdy se o něj stará Lygie, Ursus a apoštolové Petr a Pavel.
S Lygií se časem sblíží a - ačkoliv po tom dříve netoužil - začíná chtít poznávat toto zvláštní učení, které je plné lásky, milosrdenství i štěstí. Křesťanství ho začalo zajímat už jen kvůli Lygii. Časem se nechal pokřtít apoštolem Petrem, kterého si bezmezně oblíbil. A od té doby láska Vinicia a Lygie jen kvetla, avšak jen do časů, kdy Caesar nechal zapálit Řím a nakonec z toho obvinil všechny křesťany. Začali je dávat do vězení a Caesar s nimi připravil nechutné hry pro pobavení ostatních lidí. Například na ně pustil dravou zvěř nebo je nechal upálit.
Vinicius se snažil Lygii zachránit, jak jen to šlo, ale nebylo úniku. Hodně lidí zahynulo, ale když přišla na řadu Lygie, Bůh se smiloval a zachránil ji.

Celý příběh zakončuje šílenství Caesara, který začal kolem sebe všechny vyvražďovat. Zabil všechny Augustiniány až na Tigellina. Petronius měl tolik cti, že si otevřel žílu sám. Caesara nahradili Galbou a jeho chtěli krutě zabít, ale jeden z mála jeho posledních vyznavačů mu podřízl hrdlo, aby se nemusel trápit.

Autor poeticky zakončil svůj román vzpomínkou na apoštola Petra, kterému na počest vystavěli v Římě kapličku s nápisem: "Quo vadis, Domine?" (Kam jdeš, pane?).

TÉMA A MOTIVY:

Autor použil jako téma historická fakta o historickém Římě.
Motivem je neukojitelná láska, ale také nenávist a lehkomyslnost Caesara vůči jeho lidu. Pojednává o lásce, ale také o hrůze tehdejší doby a o nevhodném zacházením s lidmi. Autor rovněž vyzdvihuje víru v Ježíše Krista. Na tomto díle šlo vidět, jak lehce se dá lid a samotný Caesar ovlivnit často k drastickým krokům.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Marcus Vinicius - malý muž, hodně zamilovaný; zprvu hodně cholerický a krutý, po přijetí víry se stal hodným a láskyplným společníkem
Kalina (Lygie) - křehká žena s milosrdnou povahou, ale odvážným srdcem, milující svého muže Vinicia
Petronius - vysoce inteligentní muž (vyzná se především v poezii); krásný a silný
Chilón - ustrašený, lstivý, prohnaný žebrák, jenž na sklonku života uvěří v boha
apoštol Petr - učitel křesťanů; moudrý a láskyplný
Nero - krutý, hloupý a nanicovatý vládce
Ursus - služebník Kaliny; velice hodný

FORMA DÍLA:

Tento román je psán prózou a řadíme jej do velké epiky. Věty jsou řazeny do odstavců a text je rozdělen do kapitol. Celá kniha Quo vadis obsahuje 3 díly a epilog. Občas se zde vyskytují latinské výrazy. Píseň má zřetelný ideologický význam. Poukazuje na pravé hodnoty člověka.

CITÁT Z KNIHY:

Poutnická hůl vypadla Petrovi z ruky, jeho oči zíraly nehybně vpřed, ústa byla otevřena, v obličeji se zračil úžas.
Pojednou se vrhl na kolena, ruce vztaženy před sebe a z úst se mu vydral výkřik: "Kriste! Kriste!"
A sklonil hlavu k zemi, jako by líbal něčí nohy. Mlčení trvalo dlouho. Pak se tichem ozvala starcova slova, trhaná vzlykotem.
"Quo vadis, Domine?"
Nazarius odpověď neslyšel, ale Petrův sluch zachytil smutný a mírný hlas, který pravil: "Když ty opouštíš můj lid, jdu do Říma, aby mě ukřižovali podruhé."
Apoštol ležel na zemi, obličej v prachu, bez hnutí, beze slova. Nazariovi se užuž zdálo, že omdlel nebo zemřel, ale Petr konečně vstal, zvedl roztřesenýma rukama poutnickou hůl, a beze slova zamířil k sedmi pahorkům města.
Když to chlapec viděl, opakoval jako ozvěna: "Quo vadis, Domine?"
"Do Říma," odpověděl tiše apoštol.
A vrátil se zpět.

VLASTNÍ NÁZOR:

Můj názor na toto dílo je velice kladný, jelikož se mi moc líbilo autorovo pojetí a styl psaní. Zaujalo mě, jak dobře dokázal podat historická fakta tak, aby lidi bavila. Také šlo o nádherný příběh plný zápletek a napětí. Myslím, že tato kniha bude patřit již navždy mezi mé nejoblíbenější.

ZHODNOCENÍ FILMOVÉ ADAPTACE:

Po zhlédnutí filmové adaptace z roku 2001 (režie Jerzy Kawalerowicz) jsem byla vysoce zklamaná, jelikož mi připadalo, že tak úžasná kniha se dá zpracovat mnohem lépe. Když jsem tuto knihu četla, bylo to dokonalé a verše plynoucí z Viniciových úst byly tak živé, ale ve filmu mi to připadalo všechno hodně umělé a nezábavné.

ZAŘAZENÍ DÍLA DO KONTEXTU OSTATNÍ AUTOROVY TVORBY:

Quo vadis patří k vrcholům autorovy tvorby. Díky tomuto dílu se stal proslulý i ve světě.

ZAŘAZENÍ DÍLA DO ŠIRŠÍHO LITERÁRNĚ-HISTORICKÉHO KONTEXTU:

Doba

  • konec 19. století
  • jde o období před první světovou válkou
  • 1885 - Louis Pasteur úspěšně otestoval vakcínu proti vzteklině
  • 1887 - Alfréd Nobel patentoval bezdýmový střelný prach

Realismus

  • pravdivý obraz skutečnosti
  • přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
  • realistický hrdina je typický jednotlivec, v průběhu děje se mění a vyvíjí (někdy nahrazen kolektivem)
  • autor se přímo neúčastní děje
  • nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy

Tvorba autorových vrstevníků

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Dumbledore, 31.03.2015

­­­­

Diskuse k výpisku
Henryk Sienkiewicz - Quo vadis (12)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)