Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1983 (17. vydání, v Odeonu třetí). Z polštiny přeložil Erich Sojka, doslov napsal Karel Krejčí.

HLAVNÍ POSTAVA:

Petronius - vzdělaný, záludný, zrádný, chytrý

Jak je již mnoho staletí známo, Petronius byl vznešený "arbiter elegantiarum" (soudce vkusu), a proto mi jeho chování v tomto historickém románu nesedí. Je velice zrádný a podlý jen proto, aby něco pro sebe získal.

CITACE, ZVRATY, PROSTŘEDÍ:

Vinicius se dozvěděl, že jeho milovaná Lygie byla pretoriány odvedena z Aulova domu, takže se táže Petronia:
"Kde je Legie?"
"V nevěstinci, tj. v Caesarově domě."
"Uklidni se a posaď se. Požádal jsem Caesara o dvě věci a on mi je slíbil: předně o to, aby dostal Lygii z Aulova domu, a pak, aby ji odevzdal tobě."
Tímto Petronius ublížil a rozhněval rodinu Aulů.

Prostředí je zasazeno do starověkého Říma, kde vládne Caesar Nero. Příběh je čerpán ze skutečných pramenů.
K zvratu dochází, když mladý voják Vinicius navštíví svého strýce, vlivného Petronia. Vinicius mu vypraví o cestách a o tom, jak našel svoji životní lásku, "božskou" Lygii.

Vinicius: A přísahám ti při pěně, z níž se zrodila Afrodita, že paprsky jitřního slunce prosvěcovaly její tělo. Od onoho dne, co jsem ji viděl, nevím, co je klid, neznám žádné touhy, nechci vědět, co mi může dát město, nechci žen, nechci zlato, nechci hostiny, chci jen a jen Lygii. Říkám ti, Petronie, že po ní toužím tak, jak toužil po toužil po Pasitheji bůh spánku, zobrazený na mozaice ve tvém tepidariu, toužím po ní celé dny a noci.

Další zvrat přichází poté, když Lygie uteče za pomoci křesťanů a svého učitele z Caesarova domu.

JAZYK:

Jazyk byl použit spisovný, výrazově velmi bohatý.
Objevují se zde prvky archaismů, personifikace.

VLASTNÍ NÁZOR:

V dnešní době mi přijde, že se toho moc nezměnilo. Lidé pro lásku udělají hodně, i když to je na úkor někoho jiného. V této knize je v podstatě i trocha dnešního světa - například při velikých hostinách, kdy si bohatí prolévali svá otylá hrdla vínem a jedli vybraná jídla, zatímco venku lidé neměli pomalu co do pusy; v tom se ukazuje i kousek dnešní společnosti. A i z politického hlediska se dá říci, že je to v lecčem stejné, když si každý hrabal jen pro sebe a ostatní pro něj byli jen lůzou, zloději a zrádci. Když se podíváme na dnešní svět, vidíme leckde to samé. Jinak se mi tato kniha velice líbila. Jak z hlediska historického, tak dějového. Je to kniha plná zvratů.

Slovenskou verzi tohoto výpisku naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/citatelsky-dennik/henryk-sienkiewicz/quo-vadis.html