ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Muroňová Eva (*1967)

­­­­

Popel jsem a popel budu

  • podtitul: Rozhovory s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem

Rozhovory s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem a jeho blízkými kolegy a přáteli.
Ve vzpomínkách a vyprávění prvního ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze je zřetelný jeho laskavý a shovívavý vztah k lidem, bez nichž - jak sám říká - by si nedovedl představit ani svou práci, ani svůj život. Čtenář si přečte řadu vzpomínek a osobních svědectví. Dozví se i téměř zákulisní souvislosti toho, jak moravsko-slezská diecéze vznikala, co se v církvi po revoluci povedlo a co nikoliv, anebo i to, jak biskup Lobkowicz vidí aktuální společenská témata.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Petrinum v roce 2017. Počet stran: 179. ISBN: 978-80-87900-06-2.

OBSAH:

František Václav Lobkowicz se narodil 5. ledna 1948 v Plzni, kde vyrůstal v poměrech dosti různých. Sám tvrdí, že se narodil ještě v demokratickém státě, avšak vyrůstal již za komunistické totality. Jeho rodiče a příbuzní jen s těžkostí v srdci opouštěli svůj majetek, dvůr i hospodářství a jako asi všichni ostatní pracovali v jednotném zemědělství a hospodářství. Tatínek byl u cestářů a spravoval cesty - uměl několik jazyků, proto mohl s kýmkoliv zavést řeč, ať to byl cizinec, nebo občan. Malý František měl docela přísnou výchovu, jeho rodiče se z něj snažili vychovat dobrého člověka, víra u nich byla samozřejmostí, František chodil do náboženství i do kostela, kde ministroval. Po maturitě nastoupil na studia do Prahy na filozofickou fakultu, kde studoval pedagogiku a antickou kulturu. Po cirka roce se rozhodl vstoupit do semináře v Litoměřicích. Rok studoval v Innsbrucku teologii, kde také vstoupil k premonstrátům (mužský řád) - řeholní sliby složil tajně, a to 10. srpna 1972. Ve stejném roce byl rovněž vysvěcen na kněze. Následovala dvě dlouhá léta na vojně, kde za přísného režimu sloužíval osobní mše svaté anebo se sloužilo na ošetřovně, kde se důstojníci jen tak nedostali. Každopádně to, že je kněz, každý věděl.

Následovala léta, kdy sloužil ve Frýdku Místku, v Jablůnkově (historka s hábitem a ta, jak se učil polsky - tedy spíše po našemu...), ale také v Ostravě-Mariánských Horách; všude byl velmi oblíben a ctěn. Hodně se věnoval mládeži, ministrantům a scholám, společenstvím mládeže.

Byl mladý, uměl několik jazyků, byl premonstrátem a co více, byl to kněz navěky. A co se nestalo? Nebo spíše stalo? Byl jmenován světícím biskupem v Praze a tento úřad zastával šest let (1990-1996). Měl tedy zkušenosti s diecézí, rozdělováním funkcí a vedením arcidiecéze obecně. Dne 30. května 1996 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován prvním biskupem nově založené ostravsko-opavské diecéze. Jeho heslem je: Pro vita mundi (= Pro život světa).

Biskup František Václav je spíše pastorální teolog, i když má blízko také k liturgice. Kniha je pojmenována podle nápisu na rodinné hrobce. Když byl mladší, začal nosit jen tak na klopě kabátu, protože se mu to líbilo, skautskou lilii - poté byl jmenován ústředním duchovním rádcem Junáka katolických skautů, kterým je dodnes. Miluje přírodu a na Ivančeně (= skautský památník skautským obětem nacismu) mívá krásná kázání klidně i k pětistovce skautů, kteří se zde scházejí rok co rok, aby uctili památku zesnulých bratří. Jeho nejoblíbenější místo je i jako pro myslivce obora Hukvaldy, kde rád tráví dovolené, nebo také Lázně Jeseník.

V knize se dovídáme o mnoha a mnoha životních zkouškách, ale i radostech všedního života - například jak probíhá den na biskupství v Ostravě, kdo se na něm podílí a koho má v oblibě. Tato kniha je rovněž protkána svědectvími jeho nejbližších - z rodiny, přátel a kněží, spolupracovníků, tajemníků a administrativních pracovníků...

VLASTNÍ NÁZOR:

Biskup František je bezesporu velkou osobností církve, a to nejen u nás. Moc se mi líbí jeho humor i to, s jakým zaujetím dokáže strhnout lidi. I když, jak přiznává, nerad píše pastýřské listy a cokoliv, myslím, že tato kniha se moc povedla a zůstane zde jako dědictví Otců - pro ty kteří přijdou po něm i po nás. Kéž by byl biskup František Václav pln síly a zdraví a byl zde ještě dlouhá léta... Přeji mu to!

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Frankie12, 15.09.2020

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
Eva Muroňová - Popel jsem a popel budu







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)