Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Volvox Globator v Praze roku 2005 (2. vydání). Z anglického originálu Fight Club přeložil Jindřich Manďák. Počet stran: 182. ISBN: 80-7207-576-4.

OBSAH:

Vypravěč (nikdy není v knize přímo osloven jménem, ale dle narážek se pravděpodobně jmenuje Joe) pracuje jako specialista na stahování vadných součástek z automobilů, přičemž jeho hlavním kritériem při posuzování nebezpečnosti není faktické nebezpečí, které by mohla vadná součástka způsobit, ale poměr nákladů a výnosů, které by vznikly při jejím pokusu o stažení. Stres z práce v kombinaci s častými pracovními cestami způsobují, že trpí chronickou nespavostí. Lékař mu poradí, ať jako léčbu nespavosti chodí do podpůrných skupin pro lidi, kteří na něco umírají (například na rakovinu varlat), aby viděl, co je skutečné utrpení. Vypravěč zjišťuje, že slyšet pláč a problémy umírajících léčí jeho nespavost. Terapie funguje, dokud se v jedné z podpůrných skupin nepotká s Marlou Singerovou, která, stejně jako on, chodí do podpůrných skupin dívat se na utrpení druhých. Po setkání s ní začne opět trpět nespavostí. Domluví se s Marlou, že každý bude chodit do jiné podpůrné skupiny, aby se nesetkali.

Brzy poté se vypravěč setká s Tylerem Durdenem, charismatickým a manipulativním anarchistou. Když z neznámých příčin vybouchne vypravěčův byt, zeptá se Tylera, jestli by mohl nějakou dobu bydlet u něj. Souhlasí pod podmínkou, že ho na oplátku praští pěstí na parkovišti. Později se počet mužů, kteří tímto způsobem bojují nikoli se svým protivníkem, nýbrž se svými problémy, rozroste natolik, že je založen Klub rváčů, jehož členové se schází po zavírací době po barech. Klub rváčů má pouze několik základních pravidel:

1. Nemluvit o Klubu rváčů.
2. Nemluvit o Klubu rváčů.
3. Dva muži na rvačku.
4. Jen po jedné rvačce.
5. Žádné boty a žádné košile.
6. Zápasy trvají tak dlouho, jak je třeba.
7. Jestliže jsi v Klubu rváčů první noc, musíš se rvát.

Později jsou přidána ještě dvě pravidla: Nikdo není centrem Klubu rváčů až na právě bojující dvojici a Klub rváčů je vždy zdarma.

Jednoho dne volá vyprávěč Marle, aby se domluvili, kdo půjde do jaké podpůrné skupiny. Marla odpovídá zmateně, předávkovala se Xanaxem. Vypravěč po telefonním hovoru usne, a když se ráno vzbudí, potká u snídaně Tylera, jenž mu vypráví, že zachránil Marle život a pak se s ní až do rána miloval, protože kdyby ji nechal usnout, zemřela by. Vypravěč si uvědomí, že Tyler a Marla nezůstávají nikdy v jednom pokoji a přemítá nad tím, jestli nejsou náhodou jedna a tatáž osoba.

Tyler naučí vypravěče, jak vařit mýdlo z tuku a také mu vysvětluje, jak z meziproduktu (glycerinu) udělat nebezpečnou výbušninu - nitroglycerin. Při pokusu, kdy udělají mýdlo z tuku Marliny matky (Marlina matka posílá své dceři svůj tuk odsátý při liposukci, aby si jej mohla skladovat a v pozdějším věku použít její kolagen na vyhlazení vrásek), zjišťují, že z lidského tuku jde uvařit nejkvalitnější mýdlo.

Klub rváčů se šíří po celých Spojených státech a stává se natolik oblíbeným, že se jej Tyler rozhodne použít jako svou zbraň v boji proti konzumnímu světu. Už dříve se Tyler společně s vypravěčem pokoušeli bojovat proti společnosti a využívali k tomu svá zaměstnání - vypravěč jakožto číšník například močil do pokrmů a Tyler jakožto promítač vlepoval snímky z pornografických filmů do pohádek pro děti.

Tyler sbírá nejoddanější z klubu a dělá z nich "kosmické opice" - účastníky projektu Devastace. Pomocí jejich slepé oddanosti jim zadává bizarní úkoly a zakrátko má i projekt Devastace svá závazná pravidla:

1. Žádné otázky.
2. Žádné otázky.
3. Žádné výmluvy.
4. Žádné lži.
5. Důvěřovat Tylerovi.

Vypravěč je nejdříve oddaným členem projektu Devastace, dokud vlivem jejich ničivé činnosti nezemře jeho přítel z podpůrné skupiny pro muže s rakovinou varlat, Bob. Pochopí, co je Tyler doopravdy zač - on má na svědomí výbuch jeho bytu a smrt jeho šéfa, jemuž někdo vyhodil kancelář do vzduchu. Snaží se Tylera, Klub rváčů i projekt Devastace zastavit, ale zjišťuje, že on sám je ve skutečnosti Tyler. Jeho zhoršující se psychický stav způsobil, že jeho osobnost se rozdvojila - když byl vzhůru, byl sám sebou, když spal, stal se z něj despotický psychopat Tyler.

Vypravěč si uvědomí, že on jakožto Tyler má v úmyslu vyhodit do vzduchu nejvyšší budovu světa (a přitom i nedaleko stojící muzeum) a přitom zemřít mučednickou smrtí. Rozhodne se zabít sám sebe, aby zabil Tylera. Přitom se smíří s Marlou a vysvětluje jí, že on není Tyler, že je to jen součást jeho osobnosti. I přestože se ho Marla a ostatní jeho přátelé z podpůrných skupin snaží zastavit, se zbraní v ústech zmáčkne spoušť. O několik dní později se probouzí v psychiatrické léčebně a myslí si, že se dostal do nebe. Tyler sice zemřel, ale on je stále naživu a jeho "kosmické opice" doufají, že se k nim brzy vrátí a dokončí projekt Devastace.

CITÁT Z KNIHY:

"Ztratit všechnu naději, to byla svoboda."

"Jestliže nevíte, co chcete, budete mít nakonec spoustu toho, co nechcete."

"Je spousta věcí, které nechceme vědět o lidech, které milujeme."

"Když Marla začala pracovat, dělala předplacené pohřební plány pro márnici, a někdy k ní z márniční předváděcí místnosti přicházeli velcí tlustí muži, ale obyčejně tlusté ženy, a nesli si kremační urnu velikosti vajíčka, a Marla seděla za svým stolem ve vstupní hale se svými tmavými do uzlu svázanými vlasy a roztrhanými punčocháči a bulkou na prsu a osudem, a říkala: "Paní, nelichoťte si. Do téhle mrňavé věcičky bychom nedostali ani vaši spálenou hlavu. Vraťte se a vezměte si urnu velikosti bowlingové koule."