ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Lindgrenová Astrid (*14.11.1907 - †28.01.2002)

­­­­

Bratři Lví srdce

Krásný, nevídaný, strhující příběh odvahy, cti a věrného přátelství, které zvítězilo nad smrtí, zradou a nenávistí, prožili sourozenci Jonatán a Karel zvaný Suchárek. Až ho dočtete, pochopíte, že oba jsou skutečně hodni jména bratři Lví srdce.

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Svět, Nangijala; doba blíže neurčena

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Albatros v roce 1992, ze švédského originálu Bröderna Lejonhjärta přeložila Jarka Vaňková

OBSAH:

"Některé věci člověk prostě musí udělat. Jinak by nebyl lidská bytost, ale kus hadru."

Příběh vypravuje Suchárek Lví Srdce v ich-formě.

Karel Lev, kterému jeho bratr Jonatán říká Suchárek, trpí těžkou nemocí a je zřejmé, že brzy zemře. Čas tráví na lůžku a Jonatán, kterého má nade vše rád, se mu snaží zpestřovat jednotvárný život. Vypráví mu, že se po smrti ocitne v zemi zvané Nangijala, kde vládnou časy ohníčků a pohádek. Slíbí mu, že v Nangijale nezůstane dlouho sám. Do tohoto jiného světa ale náhle odejde Jonatán, který zemře při požáru domu, když zachraňuje Suchárka. Tímto způsobem získá svou přezdívku Jonatán Lví srdce.
Za dva měsíce se bratři setkají v Nangijale. Suchárek Lví srdce se náhle uzdraví a poznává krásné stránky života stráveného v souladu s přírodou. Bydlí s bratrem v Rytířském dvoře, který je zařízen ve středověkém stylu. Získá také koně Pírka, zatímco Jonatán vlastní Hroma. Rytířský dvůr se nachází v Třešňovém údolí, kde žijí milí a ochotní lidé, kteří bratry přátelsky přijmou. Jonatán se přátelí s Žofií, u které se Suchárek dozví o zlu, které sužuje zdejší obyvatelstvo. Kromě Třešňového údolí se v Nangijale nachází Šípkové údolí, které je odděleno Nangijalským pohořím. Toto údolí se dostalo do rukou nepřátel, které vede nelítostný Tengil. Pochází z Karmánie v Prastarých prahorách a ovládá nestvůru Katlu. Žofie spolu s Jonatánem vede tajný odboj proti Tengilovi.
Jonatán se vydá do Šípkového údolí, aby osvobodil hlavního člena odboje Urbana z Katliny sluje. Suchárek to bez něho nemůže vydržet a za několik dní odjede za ním. V Třešňovém údolí se nachází zrádce a Suchárek se domnívá, že je jím Hubert. Ten mu však v lese zachrání život před vlky. Schová se do jeskyně, kde se objeví Tengilovi stoupenci a chlapec se dozví, že pravým zrádcem je hostinský od Zlatého kohouta Jossi. Vojáci odhalí Suchárkův úkryt a vezou ho do Šípkového údolí. Shodou náhod se dostane ke starému Matyášovi, který je členem odboje a poskytuje azyl Jonatánovi. Ten zanedlouho pokračuje ve svém úkolu, který obnáší záchranu Urbana. Suchárek ho nechce opustit, takže se k němu přidá.
Mladší z bratrů spatří Katlu, což ho velmi vyděsí. Dozví se, že Katla poslouchá toho, kdo je právě vlastníkem trubky. Podle pověsti existuje ještě netvor Karm, který se s Katlou nenávidí. Bratři se dostanou dovnitř Katliny hory, kde je uvězněn Urban. Na poslední chvíli se jim ho podaří zachránit a prchají před Tengilovými vojáky. Suchárek se odpojí, aby mohl Jonatán jet rychleji a v lese potká Žofii a Huberta. K jeho zděšení s nimi cestuje i Jossi. Suchárek jim sdělí, že je zrádcem, ale dvojice mu nevěří. Podaří se mu to dokázat díky znamení, které má Jossi vypálené na hrudi. Po odhalení se dá zrádce na útěk, ale utopí se v Karmově vodopádu.
Nastane den povstání, kdy lidé bojují o svou svobodu proti Tengilovi a Katle. Jonatán získá Tengilovu trubku a stane se Katliným novým pánem. Krutovládce se podařilo porazit za cenu velkých obětí. Jonatán jede se Suchárkem odvést Katlu do sluje, aby již nikoho neohrožovala. Na mostě mu spadne trubka do vody a bratři se ocitnou ve smrtelném nebezpečí. Katla se zřítí do vodopádu, který ji pohřbí během boje s Karmem, který opravdu existoval.
Bratři si u ohně povídají o Matyášovi, který padl a nachází se v Nangilimě, kde si lidé hrají a navzájem si pomáhají. Říkají si, jak by bylo krásné bydlet s ním v Jablíčkovém údolí. Jonatán sdělí Suchárkovi, že ho Katla zranila svým ohněm a způsobila to, že zcela ochrne. Jeho jediná záchrana by spočívala v přesunu do Nangilimi. Suchárek chce jít s ním, a tak ho vezme na záda a skočí ze srázu. Zanedlouho spatří světlo Nangilimi.

CITÁT Z KNIHY:

Po chvíli ticha Jonatán řekl: "Suchárku, musím ti něco říct."
V tu chvíli jsem dostal strach, protože když říkal něco takhle, chystal se určitě říct něco smutného.
"Co mi musíš říct?" zeptal jsem se.
Pohladil mě ukazováčkem po tváři. "Neboj se, Suchárku... ale pamatuješ se, co říkal Urban? Jedno jediné ožehnutí Katliným plamenem může člověka zabít nebo ochromit, pamatuješ, jak to říkal?"
"Ano, ale o tom teď už nemusíme mluvit." řekl jsem.
"Musíme, protože..." řekl Jonatán. "Protože když jsem před Katlou utíkali, trošku mě taky oheň ožehl."
Celý den mě srdce bolelo ze vší té hrůzy a trápení, ale neplakal jsem. Teď ze mě pláč vyrazil jako výkřik.
"Proč musíš umírat zrovna teď, Jonatána," brečel jsem.
A pak Jonatán řekl: "Nemusím umřít, ale radši bych umřel. Už nikdy se nebudu moct pohnout."
Vysvětlil mi hroznou moc Katlina plamene. Když nezabije, způsobí něco ještě horšího. Něco v člověku porouchá tak, že ochrne. Nejdřív se nic nepozná, ale pomalu a neodvratně se to vkrádá.
"Teď můžu už pohnout jenom rukama," řekl. "A brzy už ani to ne."
"Ale nemyslíš, že to přejde?" zeptal jsem se a brečel jsem dál.
"Ne, Suchárku, nikdy to nepřejde," řekl Jonatán. "Jenom kdybych se dostal do Nangilimy."
Jen kdyby se dostal do Nangilimy, teď jsem všechno pochopil! Zase mě chce opustit, už jednou zmizel do Nangijaly beze mě...
"Už ne," křičel jsem, "nesmíš jít do Nangilimy beze mě!"
"Půjdeš tedy se mnou?" zeptal se.
"To víš, že půjdu, co si myslíš," řekl jsem. "Neřekl jsem snad, že kam půjdeš ty, půjdu s tebou?"
"Jsi moc hodný, Suchárku, to vím," řekl, "ale cesta tam je těžká."
Chvíli seděl tiše a pak řekl: "Pamatuješ, jak jsme tehdy skočili z okna? Když hořel dům a my museli vyskočit na ulici? Já pak odešel do Nangijaly, pamatuješ?"
"Jestli se pamatuju," řekl jsem a brečel jsem ještě víc. "Jak se můžeš ptát? Copak nevíš, že od té chvíle jsem na Nangijalu myslel bez přestání?"
"Ano, vím," řekl Jonatán a poplácal mě po tváři. A pak řekl: "Napadlo mě, že bychom mohli skočit ještě jednou. Z tamtoho srázu dolů na louku."
"Ano, ale to umřeme," řekl jsem. "A tak se dostaneme do Nangilimy?"
"Jako že se Jonatán jmenuju," řekl. "Jakmile se dotkneme země, uvidíme záři Nangilimy. Nad údolím bude vycházet slunce, zrovna bude začínat den."

VLASTNÍ NÁZOR:

Tento příběh o kamarádství, odvaze a touze po svobodě mě velmi zaujal a dojal.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Aleinad, 13.02.2008

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Astrid Lindgrenová - Bratři Lví srdce







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)