ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Wolker Jiří (*29.03.1900 - †03.01.1924)

­­­­

Svatý kopeček (Host do domu)

Žlutavý kostel vlá na hoře zelené,
to je korouhev této krajiny tiché a svěcené,
to je Svatý kopeček u Olomouce, místo pro poutníky a výletníky,
osada dodávající dělníky továrně Kosmos a továrně na hřebíky,
panna Maria se zde zjevila a stále zjevuje se
babičkám s nůšemi a dětem na chrastí v lese,
zde jsou mé prázdniny od narození až do let dvaceti
v borových pasekách a lískovém houšti dobře zasety,

a já jsem procesí dychtivé božího slova,
přicházím z daleké Prahy a rodného Prostějova,
dospělý chlapec, student a socialista,
věřící v sebe, železné vynálezy a dobrého Ježíše Krista,
dubnové stromy, silnice bílá a přec smutného něco tu je,
jdu navštívit babičku chorou a dědečka, který ji ošetřuje.
Zvonek na konci chodby na drátě železném,
chodba, vonící každý rok stejně břidlicovým kamenem,
sednička malá, za okny celý les sedí v květináči,
zmodralé ruce a šedivé vlasy na smutné posteli pláčí.

Když jsem jak děcko byl nemocný, tož jste mi, babičko, pomeranče nosívala,
až dětská nemoc se nakonec jak dřevěná hračka rozlámala,
já bych vám také rád něco přinesl, však vy už si hrát nemůžete,
svačinu u stolu pojídám, za okny třešně kvete,
o svém životě vám vykládám s velikou silou a nadějí,
mysle, že mladá slova jak teplý čaj srdce vám zahřejí,
já zdravý jsem ještě a myslím, že smrt je jen nemoc jak ostatní nemoci,
chtěl bych vám rukama svýma od všeho bolestného pomoci,
ale vaše oči - dvě černé nitky, a na nich tělo jak těžká rána vizi,
stále jen říkají: něco jiného my - a něco jiného ty jsi!

Náhle se ocitám v lese, pátá hodina na věži daleké bije,
oči na kolenou přijímají známé věci a v prsou slavnostně mi je,
soustřeďuji se jak kamének spadlý do studánky uprostřed lesa,
ulice, komíny, tramvaje, noviny, sklepníci vstoupili na nebesa,
dnes budou z nich hvězdy a do snů budou mi svítit,
na této cestě jsem kdysi moh' otakárka feniklového chytit -
- a to nejsou cesty, - to jsou truhlice plné bohatství všeho,
kdykoli tudy jsem šel, zůstal tu kousíček srdce,
teď všechno mi vracejí s úrokem dnešního odpoledne,
celý můj život jak květina se mi před očima zvedne,
jak generál o velké přehlídce přehlížím řady minulých let,
generál s praporem lásky k večeru sní, že dobude svět.

Vida, tu Karel Šnajdr, můj prastarý kamarád ve skutečnosti stojí,
dnes, jako vždy, rámec našemu přátelství dělá sekera, trakař, pařezy a trochu chvojí,
ač vyrostl na siláka, přec vítáme se, jak sluší na kluky,
u sedláka sloužil, pak u dráhy našel si místo a ztratil je v době výluky,
příběhy ze svého života mezi ranami sekerou si podáváme jako kus společného chleba,
mlátiti do pařezů je práce bohumilá a jest jí zvláště třeba,
- při tom si vzpomínám, na co bych zapomněl, dík krásné pohodě,
na otylého učitele, jemuž sloužím za zlý příklad ve škole a v hospodě,
na cukrlátkové dámy v hedvábných kornoutech s pohledy veřejně dobročinnými,
nejvíce můj široký klobouk vzbudil mravního odporu mezi nimi;
každý člověk, když už byl mlád, měl staré své nepřátele,
dnes však sekerou vyvrátíme i rány na svém těle.

Po práci hladoví na vlastních slovech si pochutnáváme,
království naše je z tohoto světa, který tu máme,
pokorným řemeslníčkům dobrou zeměkouli do rukou vložili,
osázíme ji stromy, domečky, láskou a automobily,
bída je široké moře a chudi hledají přístavy,
slunce je divoký revolucionář, den zboří a přes noc jej znovu vystaví,
my máme raději červené panenky než staré, chamtivé vdovy,
vyprávíme si o velikém Rusku a statečném Leninovi,
myšlenky naše jsou zelené a vysoké jako stromy v lese,
dnes, zrovna tak jako za mlada, na vršky jejich šplháme se,
žádná víra není laciná, kterou jsi šťastný a laskavý,
z polínek u krmen dítě pro maminku zázračný zámek vystaví,
my nejsme rozumní, kdo by byl rozumný ze všech nejvíce,
nedal by šesták stařence, žebrající na konci města u nemocnice,
a nemoc nechodí jen po lidech, ale i po horách a po celém světě,
na modré pasece my chlapci se shodli, že, světe, uzdravíme tě.

Po sedmé hodině půjdu jak jindy pod okno zapískat,
z města už vrátil se Bohuš Tureček, můj druhý kamarád,
v malé jizbě na teplých kamnech, mezi stolem a kalendáři,
paňmáma pro syna jediného pokojnou večeři vaří,
se mnou sem vstoupili dva její mrtví synové, zabití ve válce,
příliš mnohokrát mě viděla s nimi na kopci, v lese a na skalce,
ale její bolest je prostá a statečná jak obrázek panny Marie,
tobě, matko, nikdo nezabil syna, i když jiným jej zabije,
mrtví tu zůstanou, až odejdeme do vsi my chlapci živí a sytí,
abyste mohla i je, paňmámo, u tichého stolu dobře pohostiti.

Náves jak pavouk se do noci spouští, níže a níže padá,
lošovská silnice je pro ospalý měsíc a neospalé chlapce hlavní promenáda,
zde je Franta, Josef, Janek a Eman, nad ostatní vynikající kolohnát,
každý mě poznal, každý mi podává ruku, každý mě ještě má rád,
jsme vojáci výbojné země a tento svět je náš král,
společný prapor jak kvetoucí jabloň se večerem nad návsi rozevlál,
jsem ve vašem kruhu a je mi dobře, jako bych soustem ve vašich ústech byl,
jsem žvýkán a ssán, pronikám do vaší krve a do vašich žil,
už nejsem já, už nejste vy, jsme jediný život s rukami dvaceti,
jsme vlající fábor s radostmi a bolestmi ve spleti,
jsme modrooký dělník a denně se chodíme modlit do fabriky v Marientalu,
jsme ocelový drvař a líc máme tvrdou jak skálu,
jsme ubledlý Bertin, knihař, který se oženil před dvěma měsíci,
jsme osmahlý čeledín se sluncem na polích klečící,
jsme pokorný krejčí, který šije ještě pokornější šaty,
jsme raněný voják na dovolené s rukou pohřbenou do rakve z bílé vaty,
jsme prašpatný právník, který však přece ve III. semestru udělal státnici,
jsme, kteří jsme: chlapci na lošovské silnici.

Podél silnice rostou domky jak hříbky a jeden z nich je hospoda,
při nedělní zábavě mnohdy tu milenec soupeře pro děvče pobodá,
kumpáni dle zvyku dědiny k deváté hodině jdou sem,
dnes je tu rozšafno, kouř z dýmek nad stoly trůni jak Bůh otec s šedivým vousem.
u stolu učitel, četník, poštmistr, výbor Sokola a ostatní zdejší hodnostáři,
nad sklenicí piva každý důležitě zachází se svou tváří;
mnoho se změnilo, -nové věci jsou chladnější těch, jež jsme jak děti znali,
vyhlášky poutí u Svatého Jana plakáty Volné Myšlenky vystřídaly,
celá stráň lesa pod naším je vykácena dolů až k potoku,
sotva vidíme, že malými stromky jí osázeli rány na boku,
sklenice piva je žlutou tečkou na konci tohoto dne, tečkou zítřka však není,
s tím, s čím se nejvíce loučíváme, jsme nejméně rozloučeni.

Housle jsou pták o čtyřech křídlech, jenž nejraději zpívá za šera,
Bohuš a Josef mi jej do rukou vložili až na konci tohoto večera,
my jediní zůstali na zamlklé návsi z celého světa.

Housle jsou pták o čtyřech křídlech, proto jej pouštím, an vzlétá
allegro agitato:
- děti a lesy hrají si na vojáky a krvácejí zelenými ranami -
capricioso pizzicato:
- kouříme tajně v houšti cigaretu a živíme se ukradenými hruškami -
andante amoroso:
- dva milenci na pasece topí se v hořící rose -
di marcia funebre:
- septimán ozdoben dekadentními neřestmi jak kroužkem černoch v nose -
ad libitum:
- to jsem já, který tu o sobě hraji a kterého poslouchá svět, na každou strunu připadá 5 mých minulých let.

Sednice v prvním poschodí jako zvon houpe se na modré věži noci,
uchystali mi bílou postel, chléb a petrolejovou lampičku s čarovnou mocí,
tři okna sedí v lipových haluzích jako tři pohádkové květy,
na nebi hvězdy nebeské a na zemi lidské jsou rozesety,
já jsem ve zvonu srdcem a biji do jeho stěn,
aby každý věřící to slyšel a byl z toho potěšen,
tato krása je příliš těžká pro člověka jediného,
moji přátelé jdou za hlasem zvonu okusit se mnou štěstí všeho,
ale i pro nás je příliš veliké a těžké toto štěstí,
dej, Bože, ať všichni lidé jsou naši přátelé, ať přijdou a pomohou nám je nésti,
aby nám nespadlo, nerozbilo se a neporanilo této spící dědiny,
člověk by umřel už tím, že zůstal by na světě jediný.

Dříve než usneme, na svou milou si vzpomeneme,
i do snu si její obrázek v očích poneseme,
neboť ona ví, co je to láska a bolest, my od ní se to dověděli,
bolest je života půl a láska je život celý,
pro ni a pro nás všechny se navzájem zaslíbíme,
pro ni a pro nás a pro všechny svět jediný postavíme.

Svatý kopečku, kosteli vlající na hoře zelené,
korouhvi této krajiny tiché a svěcené,
spravedlivou sílu, dětské oči a jazyky ohnivé dej nám všem,
ať to, v co věříme dnes, též zítra provedem!

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 25.09.2006

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Balada o nenarozeném dítěti (Těžká hodina)
-Balada o očích topičových (Těžká hodina), Balada o očích topičových (Těžká hodina) (2), Balada o očích topičových (Těžká hodina) (3)
-Balada o snu (Těžká hodina)
-Balada o ženě, bohu a muži (Těžká hodina)
-Balada z nemocnice (Balady)
-Balady
-Básně
-Básně z pozůstalosti, Básně z pozůstalosti (2)
-Čepobití (Těžká hodina)
-Host do domu, Host do domu (2), Host do domu (3), Host do domu (4), Host do domu (5)
-Muž (Těžká hodina)
-Nevěrná (Těžká hodina)
-O kominíkovi (Pohádky)
-Pohádky, Pohádky (2)
-Slepí muzikanti (Těžká hodina)
-Svatý Kopeček (Host do domu)
-Táborový deník šestnáctiletého skauta Jiřího Wolkera
-Těžká hodina
-Těžká hodina (několik básní), Těžká hodina (několik básní) (2), Těžká hodina (několik básní) (3)
-Těžká hodina (souhrn), Těžká hodina (souhrn) (2), Těžká hodina (souhrn) (3)
-Tvář za sklem (Těžká hodina)
-U rentgenu (Těžká hodina)
-Zasvěcování srdce
Čítanka-Balada o námořníku (Básně z pozůstalosti)
-Balada o nenarozeném dítěti (Těžká hodina)
-Balada o očích topičových (Těžká hodina)
-Balada o snu (Těžká hodina)
-Báseň milostná (Těžká hodina)
-Básníku, odejdi! (Host do domu)
-Čepobití (Těžká hodina)
-Dláždění (Host do domu)
-Dnešek (Host do domu)
-Dům v noci (Těžká hodina)
-Fotografie (Těžká hodina)
-Háj (Host do domu)
-Hoj! (Host do domu)
-Host do domu (celá kniha / e-book)
-Host do domu (Host do domu)
-Hřbitov (Host do domu)
-Jaro (Těžká hodina)
-Jitřní píseň (Host do domu)
-K svátku mé milé (Host do domu)
-Kamna (Host do domu)
-Kázání na hoře (Těžká hodina)
-Koledy (Host do domu)
-Mé srdce já a vášeň
-Milenci (Těžká hodina)
-Mirogoj (Těžká hodina)
-Moře (Těžká hodina)
-Muž (Těžká hodina)
-Na svatého Mikuláše (Host do domu)
-Návrat (Host do domu)
-Nemocná milá (Host do domu)
-Nevěrná (Těžká hodina)
-Noční déšť (Host do domu)
-O kominíkovi (Pohádky)
-O milionáři, který ukradl slunce (Pohádky)
-Oči (Těžká hodina)
-Odjezd (Těžká hodina)
-Okno (Host do domu)
-Po bouři (Mladistvé práce veršem)
-Pod mrakem (Mladistvé práce veršem)
-Podzim (Jitřní píseň)
-Pohádka o listonošovi (Pohádky)
-Pohřeb (Těžká hodina)
-Pokojík v hotelu (Host do domu)
-Pokora (Host do domu)
-Polibek (Mladistvé práce veršem)
-Poštovní schránka (Host do domu)
-Poutníci (Host do domu)
-Rekruti (Host do domu)
-Samota (Mladistvé práce veršem)
-Setkání (Těžká hodina)
-Slepí muzikanti (Těžká hodina)
-Sloky (Těžká hodina)
-Smrt (Host do domu)
-Stařeček umřel (Jitřní píseň)
-Stud (Básně z pozůstalosti)
-Svatodušní svátky (Host do domu)
-Svatý kopeček (Host do domu)
-Šťastnému děvčeti (Do boje, lásko, leť)
-Těžká hodina (celá kniha / e-book)
-Těžká hodina (Těžká hodina)
-Tvář za sklem (Těžká hodina)
-Ukřižované srdce (Host do domu)
-V parku před polednem (Host do domu)
-Vášeň
-Věci (Host do domu)
-Verše do památníku (Mladistvé práce veršem)
-Vězeň (Host do domu)
-Vzdálená milá (Host do domu)
-Zamilovaný (Host do domu)
-Ze soboty na neděli (Host do domu)
-Žák (Host do domu)
-Žebráci (Host do domu)
-Žně (Host do domu)
­­­­

Diskuse k úryvku
Jiří Wolker - Svatý kopeček (Host do domu)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­