ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Váchal Josef (*23.09.1884 - †10.05.1969)

   
­­­­

Josef Váchal se narodil 23. září 1884 v Milavčích u Domažlic do rodiny podučitele. Jeho otec, který se navíc věnoval i okultní literatuře a překladům, se jmenoval Josef Šimon Aleš a byl to bratranec Mikoláše Alše.

Váchal byl nejen spisovatelem a knihařem, ale i nadaným grafikem, řezbářem či malířem. Rozhodně patří k nejsvébytnějším českým umělcům 20. století. Jeho tvorba byla ovlivněna jak surrealismem a secesí, tak satanismem a okultismem. Prosazoval spiritualismus (sám prožil i několik halucinogenních vztahů a byl členem mnoha sekt).

Svá studia na gymnáziu v Písku nedokončil, a tak se roku 1898 začal učit knihařem (v závodě J.Waitzmanna) v Praze. V letech 1903-1904 byl zaměstnán jako knihařský dělník v Bělé pod Bezdězem. S tímto zaměstnáním ovšem nebyl spokojen, a proto se jej rozhodl opustit a stal se umělcem.

Na doporučení Mikoláše Alše se výtvarně dále vzdělával v soukromých školách (např. u krajináře A.Kalvody nebo na grafické škole A.Herverta).
Spoluzakládal revue Veraikon. S dalšími vyznavači takzvané "nové spirituality" patřil ke členům výtvarné skupiny a spolku Sursum.

Jeho dílo je plné parodie, nadsázky, mystifikace a velmi provokativně (na tehdejší dobu) zachycuje náboženství a erotiku.
Hlavní období jeho tvorby spadá do období první republiky, v období komunismu se potýkal s existenčními problémy (trpěl materiálním nedostatkem, často byl odkázán pouze na pomoc přátel).

Josef Váchal zemřel 10. května 1969 ve Studeňanech u Jičína krátce po smrti své družky. Zajímavé je, že pouhých pět dní před jeho smrtí byl jmenován zasloužilým umělcem.

Z DÍLA:

Vzývači ďábla (1911-1920)
Mystika čichu (1920)
Josefa Váchala Nový kalendář tolerancý na rok 1923 aneb Rokodník, ve kterém na každý den nějaký bludař neb jiná pozoruhodná a znamenitá osoba a svátek vynajíti se může (1922)
Krvavý román (1924) - pokus o napsaní ideálního románu; podle této prózy vznikl v roce 1993 i stejnojmenný celovečerní film (režie Josef Brabec)
Ďáblova zahrádka aneb Přírodopis strašidel (1924)
Koruna bludařstva, to jest Postyla kacířská (1926) - zde Váchal vyjádřil svou pesimistickou vizi vývoje lidstva a křesťanství
Malíř na frontě (Soča a Italie 1917–18) (1929) - autobiografická kniha
Šumava umírající a romantická (1931)
Receptář barevného dřevorytu (1934) - obsahuje 127 dřevorytů, historii dřevorytu a úvahu o českém dřevoryteckém umění

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Jesky, 29.09.2009

­­­­

Diskuse k životopisu
Josef Váchal







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)