Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Narodil se 18. října roku 1859 v Paříži a zemřel 4. ledna roku 1941 též v Paříži.
Byl filozofem. Od roku 1898 přednášel na École normale supérieure. Od roku 1900 na Collége de France. Roku 1927 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Bergsonova filozofie intuitivismu byla od konce 19. století do dvacátých let 20. století hlavním směrem idealistické filozofie ve Francii.
Bergson zkoumá vztah mezi duševnem a hmotou jako dualista. "Bezprostřed. data" vědomí a "hmotné předměty" jsou dvě zásadně lišící se sféry. První z nich charakterizuje trvání. Základním principem života je pak podle Bergsona životní elán, jenž je nepostižitelný kategoriemi rozumu. Pouze intuice dovoluje k němu proniknout. Bergson omezuje funkci rozumu na nástroj poznání pro svět hmoty, kdežto intuice odhaluje "pravdivý svět", který Bergson umísťuje v bezprostorové hloubce duše. Jádrem Bergsonovy iracionalistické filozofie je teorie tvořivého vývoje, viz spis Évolution créatrice - Vývoj tvořivý. Teorie intuice utvářela i Bergsonovy estetické názory. Umění se mu jeví jako proces vzpomínání a snění, nikoli jako napodobování a poznávání přírody. Intuice osvětluje obsahy, skryté v temnu vědomí. Jazyk, aby se stal básnickým nástrojem pro vyjádření vnitřní skutečnosti a jejího rytmu, musí být oproštěn od logických obsahů a vazeb. Umělce zaujal zvláště Bergsonův pojem trvání, promítající se v obrazném přepisu jako proud počitků a představ. Podnítil v nich smysl pro psychologické soustředění, introspektivní zkoumání prožité minulosti, odhalování podvědomí. Současně však je svedl k subjektivistickému odtržení psychického života od vnější skutečnosti. K Bergsonově filozofii se přikláněla řada spisů zavrhující pozitivist. naturalismus. Prakticky měl veliký vliv na celou francouzskou literaturu poloviny 20. století. Odpůrci odsuzovali jeho mysticismus a iracionalismus.