Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento německý prozaik, dramatik a esejista pocházel spolu se svým bratrem Thomasem ze zámožné patricijské rodiny. Narodil se v Lübecku, ale studoval na univerzitě v Berlíně a Mnichově, pracoval v drážďanském knihkupectví a pobýval v Paříži a Itálii. Zemřel v Kalifornii těsně před návratem do Německa.

Patří mezi nejplodnější a politicky nejangažovanější německé spisovatele 20. století. Ve svých pracích je nelítostným kritikem zanikající buržoazní společnosti, Výmarské republiky a nacismu. Už od mládí se zaměřoval na francouzské pokrokové tradice, stal se důsledným humanistou, demokratem a obdivovatelem socialismu.

Za 1. světové války vystupoval spolu s R.Rollandem, M.Gorkým a H.Barbussem proti nesmyslnosti konfliktu. I když jeho vývoj nebyl přímočarý - od počátečního naturalismu v románech V RODINĚ (1893) a V POHÁDKOVÉ KRAJINĚ (1900) přes dočasný příklon k dekadentním směrům v trilogii BOHYNĚ ANEB TŘI ROMÁNY KNĚŽNY Z ASSY (1903) a HON NA LÁSKU (1904) přechází ke kritice společnosti v románu PROFESOR NEŘÁD (1905; zfilmovaný pod názvem Modrý anděl) a PODDANÝ (1914), který je částí trilogie CÍSAŘSTVÍ (spolu s romány CHUDÍ - 1917 a HLAVA - 1925), ve které odsuzuje militarismus, nacionalismus a rozvíjející se fašismus.

V emigraci napsal své asi umělecky nejhodnotnější romány MLÁDÍ KRÁLE JINDŘICHA IV. (1935) a ZRALOST KRÁLE J. IV. (1938) o sjednotiteli Francie, jako dar této zemi, která se mu stala druhým domovem. Své eseje vydával v ucelených skupinách, např. DUCH A ČIN (1934, jehož významnou částí je i pojednání o Zolovi), VEŘEJNÝ ŽIVOT (1932) a autobiografie POHLED NA EPOCHU (1944), v nichž se zabývá otázkami veřejného i politického života.

Avšak jeho divadelní hry VELKÁ LÁSKA (1912), HEREČKA (1911) a MADAME LEGROS (1913) nedosáhly velkého úspěchu. Přesto byl roku 1950 zvolen prvním prezidentem Německé akademie umění.