Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bohuslav Balbín pocházel z mešťanského prostředí, od něhož se nikdy neodpoutal, i když sympatizoval i s literaturou exulantskou a dokázal vyjádřit svůj vztah též k venkovskému lidu.
Působil jako učitel na řádových školách. Tato praxe ho podnítila k napsání vysokoškolských učebnic z teorie řečnictví a z poetiky. Nejvýznamnější prací byl Nástin humanitních disciplín, kde zkoumal vývoj dramatu, ale zároveň zde vyjádřil moderní názory na husitství. Povinností profesora rétoriky bylo též napsat ročně alespoň jednu hru, což Balbína vedlo i k tvorbě dramatické a básnické.
Z historických spisů Balbínových jsou významné např. Výtah z dějin českých neho Rozmanitosti z dějin Království českého. Po cenzuře prvního spisu musel Balbín odejít z Prahy do Klatov, "kde nebude moci škodit", protože v knize byla nalezena "přílišná láska k vlasti". Druhý spis, vlastně první vlastivědná encyklopedie Čech, se stal přínosem pro dějiny kultury, jsou tu například medailóny spisovatelů.
Do Klatov byl Balbín vykázán ještě jednou. Vzniklo zde jeho nejznámější dílo Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého /Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecipue Bohemica; asi 1672/. Vášnivá obrana české řeči nesměla ve své době vyjít, ale byla známa kroužku pokrokových vzdělanců.
Svá díla psal Balbín pouze latinsky, v české jazykové podobě by v tehdejší době pro svou poměrnou náročnost těžko nalezla čtenářstvo. Význam Balbínův nebyl zdaleka doceněn ani v tom, jakým přínosem je jeho literárně-vědné dílo pro naši interpretaci barokní literatury, ale i pro literární historii vůbec.