Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - 4.11.2005 - Danyss86, Dee.romanova[zavinac]centrum.cz

Pocházel ze šlechtické rodiny, v dětství si užil ruského venkova. Od sedmi let studoval v Moskvě, později odchází na univerzitu do Lipska, kde se věnoval chemii, lékařství i jazykům. V roce 1771 vstoupil do státní služby. V roce 1785 se stal ředitelem petrohradské věznice. Od 70. let pracoval na literární tvorbě. Napsal Cesta z Petrohradu do Moskvy (soubor alegorií, črt a úvah o životě v rozlehlé říši, měl ukázat skutečnou Rus). Volal po reformě, po vzpouře a osvobození. Kritizoval přítomnost korupce, zneužívání žen i dětí. Kniha vyšla roku 1790. Přečetla si ji dokonce i carevna, byla velice pobouřena, a proto ho nechala uvěznit v pavlovské pevnosti. Jeho trestem bylo desetileté vyhnanství na Sibiři. Ve vyhnanství napsal filozofický traktát O člověku, o jeho smrtelnosti a nesmrtelnosti. Kniha byla však zabavena a zůstalo z ní jen málo exemplářů.
Z vyhnanství se dostává až po zvolení nového cara.

ŽIVOTOPIS č.2 - 25.9.2014 - daemonka, n.o.v.o.t.n.a.b[zavinac]seznam.cz

Aleksandr Nikolajevič Radiščev (Алексaндр Николaевич Радищев) byl první uvědomělý ruský revolucionář, vynikající spisovatel a básník a hluboký materialistický filozof. Narodil se roku 1749 do zámožné šlechtické rodiny.

Na univerzitě v Lipsku, kam jej roku 1766 vyslala carevna Kateřina II., získal rozsáhlé vzdělání nejen v oboru přírodních a společenských věd. Seznámil se tam rovněž s učením francouzských materialistů 18. století, tehdy nejpokrokovějším světovým názorem.

Když po návratu do Ruska poznal pronikavým pozorováním a studiem těžký život ruského nevolného lidu, rozhodl se pracovat pro jeho osvobození. Vytvořil učení o svržení nevolnického systému revolucí selského lidu a o vytvoření nové společnosti složené ze svobodných občanů. Tyto názory odvážně zformuloval ve svých nejlepších dílech, v ódě Volnost (Вольност) a v Cestě z Petrohradu do Moskvy (Путешествие из Петербурга в Москву). Za uveřejnění Cesty byl odsouzen do vyhnanství na Sibiři. Tam napsal znamenitý filozofický traktát O člověku, o jeho smrtelnosti a nesmrtelnosti (О человеке, о его смертности и бессмертии).

Když se po deseti letech vrátil z vyhnanství, začal znovu statečně bojovat za osvobození lidu. Pod hrozbou nového pronásledování ukončil v roce 1802 násilně svůj život.