ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení pojmu slovnicek-pojmu

Aktuální známka: 2.50
Hodnoceno: 8x Prosím, ohodnoť pojem

Divadelní kostým se od obyčejného oděvu liší jiným obsahem své funkce. Účastníci pradávných tanců a obřadů náboženské povahy s „pradivadelními“ prvky se oblékali jinak než ve všední dny, aby tak naznačili výjimečnost svého konání. Již v antickém divadelním kostýmu se uplatňovaly jisté konvence, typické pro určitý druh rolí (například poutník měl vždy klobouk).

Zásluhou antického divadla se prosadily v západním divadelnictví principy kostýmování, které se ve své podstatě udržely až do 19. století: byla to zejména typizace (například většina postav středověkého náboženského divadla nebo commedie dell´arte měla ustálený kostým) a nehistoričnost (historické postavy byly oblékány do soudobých oděvů). Tak třeba francouzské dvorní divadlo, jež po celé 17. a 18. století udávalo tón evropskému oficiálnímu divadelnictví, rozlišovalo až téměř do posledního desetiletí 18. století, kdy proběhla první reforma divadelních kostýmů, pouze tři druhy divadelních kostýmů: antický, turecký a občanský.

Od druhé poloviny 18. století začaly snahy o posílení účinu dramatických postav i pomocí kostýmů. Především byla zamítnuta typizace (Goldoni odebral postavám commedie dell´arte jejich „kostýmové masky“). Herci sami postupně věnovali větší pozornost kostýmům z hlediska historického a sociálního zařazení postav, zejména v rolích antických a u postav venkovanů.
V baletu se prosazovalo i hledisko funkčnosti: francouzská tanečnice Marie Salléová nahradila již roku 1734 dvorní krinolínu lehkou sukní nad kotníky.

Další etapou evropské kostýmní reformy byl „archeologický“ (tj. dobově nejvěrnější) přístup k divadelnímu kostýmu, jak ho zavedl soubor vévody z Meiningenu v 60. a 70. letech 19. století.
Období divadelního realismu a naturalismu z konce 19. století pak prosadilo takové zásady navrhování a zpracování divadelního kostýmu, jimiž se více či méně řídí i dnešní jevištní výtvarníci, aniž ovšem opomíjejí možnost použití různých výtvarných stylů i individuálních řešení.
V tanečním divadle se ve 20. století definitivně prosadila zásada neomezovat kostýmem pohyb tanečníků.

Kostýmy orientálního divadla vznikly podobným způsobem jako v Evropě. Dodnes jsou jejich charakteristickými rysy typizace a neměnnost, používání nákladných materiálů, fantaskní stylizace a podobně.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené/upravené: 04.09.2019

­­­­

Diskuse k pojmu
Divadelní kostým







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­