Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je tomu už dávno, co jsem nasedla na kolo a společně s rodiči na něm jela někam na projížďku. Možná za to může rostoucí věk a s ním i rostoucí lenost, ale já si stejně myslím, že za to může jedna nehoda, která se stala, když mi bylo sedm let.

Byla krásná slunečná sobota, a tak jsme usoudili, že pojedeme na projížďku. I přesto, že už v té době existovala horská kola, já jsem evidentně nebyla takového kola hodna, a tak jsem po někom zdědila přístroj, jenž se dal slušně označit jako "křáp". A tady teprve začíná ta legrace. Že mělo kolo sjeté gumy, bylo ještě přijatelné. Přežít se i dalo, že kolo nemělo přehazovačky. Třešnička na dortu ovšem byla, že se na něm brzdilo tlakem na pedály směrem opačným jízdě vpřed. Žádná brzda na řídítkách! A v oněch brzdách je právě kámen úrazu, protože při sjezdu z jednoho prudšího kopce, přičemž na jeho konci se nacházela jedna velice nepřehledná křižovatka, se to stalo...

Já, jakožto dítě, jsem jela uprostřed, máma přede mnou a táta za mnou. Už se zdálo, že jsme obávaný kopec úspěšně sjeli až dolů, když vtom se z oné křižovatky vyřítilo auto. Máma začala okamžitě brzdit a znajíc i mou situaci, napadlo ji, že by mi mohla pomoci tím, že do ní v podstatě narazím. Nevím, jak se oné úvahy dopátrala, ale asi si dokážete představit, jaký měla účinek.

Probudila jsem se v nemocnici s myšlenkou, že se umím teleportovat, protože jsem si vůbec nepamatovala, jak jsem se tam ocitla. Rodiče seděli hned u postele, a když si všimli, že na ně mžourám, radostně oba zvolali: "No konečně ses probrala, koťátko!" Měla jsem zlomenou ruku a lehký otřes mozku, ale hlavně, že jsem byla naživu.

Kdybych měla horské kolo nebo možná jen nesjeté pneumatiky či více funkční brzdy, tato nehoda by se nestala. Byl to osud, anebo pouhá náhoda?
Každopádně jsem na oné kolo už nikdy nesedla. Naši mi potom koupili nové (horské) kolo, ale já jsem na něj nenasedla ještě ani jednou.

• jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2011 znělo Tohle se nemělo stát!
• zpracování: vypravování o tom, jak jste udělali něco, co vás následně mrzelo
• výchozí text: Kdyby člověk od mladosti až do stáří svého zapisoval všecky poklesky a hlouposti, který se dopustil, měl by každý velkou knihu... (Josef Jungmann, Zápisník, upraveno)