ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.00
Hodnoceno: 4x Prosím, ohodnoť práci

Příběh, který se traduje v naší rodině

Je krásné, bílé ráno. Prosincový den jak vyšitý. Máma dělá řízky, já a moji sourozenci pomáháme dělat chlebíčky a jednohubky. Táta je nervózní jako každý rok. Nebaví mě to, je mi šest a chci prostě zdobit stromeček, protože se nemůžu dočkat Ježíška. A ten nepřijde, když nebude nazdobený stromeček...

Když jsou konečně všechny tyhle věci připravené, jdeme celá rodina zdobit stromeček. To by ale nebylo ono, kdyby zase nebyla zacuchaná světýlka a táta nezačal být opět nervózní. Jo, můj táta je prostě nervák, ale chce mít všechno perfektní. Známe ho, takže nás to nepřekvapuje. Super!

Světýlka jsou konečně rozmotaná, táta - už docela v klidu - je dává na stromeček. Děda si v poklidu sedí v křesle, ujídá, co se dá, a máma mu neustále vyčítá: "Tati, prosím tě, nech to už být, bude ti špatně!"
Děda má ale svoji hlavu. Děda je celkově prostě svůj. Je to fajn. Taková normální rodinka. Co víc říct...

Blíží se večer. Každý člen naší rodiny se chystá. Snažím se si udělat copánky. Nejde mi to. Nevadí, nechám vlasy rozpuštěné. Máma si bere šaty, krásné náušnice a řetízek. Táta košili, jako každý rok.

Usedáme ke stolu. Já, sourozenci, rodiče a...děda. Všichni bereme do rukou příbor. Jen děda ne. Děda koukne na mamku a zeptá se: "Jitko, němáš žlici?"
Na to mu táta, trochu vyděšeně, říká: "Pantáto, aspoň u štědrovečerní večeře jezte proboha příborem!"
To už se ale zbytek osazenstva stolu dusí. Dusí se jídlem, následně pitím. Nedá se to zapomenout. Víme to u stolu naprosto všichni, kromě dědy. Děda čeká na podání "žlice".

Další rok už s námi děda neusedá ke stolu, ani ten další. Už žádný neusedá. Ale vzpomínka na něj tu bude již navždy. Každá štědrovečerní večeře totiž začíná slovy: "A pamatuješ jak ..."

Tak tohle je ten příběh. Náš rodinný příběh, který se traduje v naší rodině už přes dvacet let.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: J.T., 22.02.2022

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Příběh, který se traduje v naší rodině







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­