ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.94
Hodnoceno: 49x Prosím, ohodnoť práci

Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní

OSNOVA:

1) Mé dětství
2) Nešťastné manželství
3) Návrat do rodného města
4) Budu zde!

Když se jednoho krásného dne zdmi krumlovského hradu rozezněl zvuk dětského pláče a na svět přišla malá roztomilá holčička, nikdo ještě nevěděl, jaký osud ji čeká. Ta malá holčička jsem byla já. Já, Perchta z Rožmberka. Moje dětství bylo vážně nádherné. Prožila jsem jej v lásce, štěstí a porozumění. Moji rodiče Oldřich II. a Kateřina z Vartemberka mě a mých 5 sourozenců vychovávali opravdu výborně.

Ovšem když došlo na můj sňatek, tak nad láskou zvítězila touha po majetku. Byla jsem provdána za Jana z Lichtenštejna. Nikoho nezajímalo, že jsem ho nemilovala, všem šlo jen o to získat majetek. Můj otec si myslel, že když si Jana vezmu, náš majetek se vyrovná, protože jsme byli zrovna v krizi. Bohužel můj nastávající manžel a jeho rod byl v podobné situaci. To se ovšem až do manželství nevědělo. Když už jsme byli svoji a Jan zjistil, že nemám bohaté věno, počal si na mně vylévat svou zlost. Trápil mně velmi krutě a ve všem mu napomáhala i jeho matka. Po celou dobu našeho soužití jsem byla vystavována nejen psychickému, ale i fyzickému ponižování a týrání. Trápil mne hladem a zimou, nebylo dne, aby mě nenechával po tmě bloudit sklepením a o citu, jako je láska, jsem si mohla jenom nechat zdát. Jen když něco potřeboval, choval se ke mně jako ke své manželce. Častokrát jsem psala zoufalé dopisy svému otci, ve kterých jsem ho žádala o pomoc a vysvobození. Ovšem ničeho takového se mi nikdy nedostalo. Když byl Jan na smrtelné posteli, hnulo se v něm svědomí, nechal si mne předvolat a prosil mě o to, abych mu jeho zlé skutky odpustila. Ovšem to jsem nedokázala, a tak mě proklel.

Jakmile jsem se po jeho smrti vrátila do rodného Krumlova, žila jsem opět krásným životem. Starala se o chudé, nemocné a potřebné lidi. A po třech letech od smrti mého chotě jsem zemřela i já.

Ovšem tímto moje existence nekončí! Čas od času se zjevím na rožmberských sídlech a věštím budoucnost pomocí kapesníku. Když mám v ruce bílý, znamená to štěstí a dobré časy, když nesu červený, značí to požár a když mám kapesník černý, jenž nenosím ráda, znamená to blížící se tragédii. Takže až někdy půjdete v noci na nějaký hrad či zámek a bude se vám zdát, že vidíte nějaký přízrak, nebojte se! To jsem určitě já a předpovídám něco o budoucích časech...

Vaše Perchta z Rožmberka

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)