ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.76
Hodnoceno: 25x Prosím, ohodnoť práci

Štěstí (2)

Každého hned napadnou otázky: Co je to štěstí? Jak ho dosáhnu? Proč má jiný štěstí, a já ne?
Samotné slovo štěstí je však velmi choulostivé. Má více významů.

Používá se kupříkladu ve slovním spojení Ty máš ale štěstí! To znamená dobrou souhru okolností či takzvaných náhod.
Dále se užívá ve významu, že je člověk šťastný. To znamená, že je spokojený, má naplněné potřeby.
Jistým způsobem spolu oba významy souvisí. Někomu může přijít, že je to jedno a to samé, já v tom však vidím rozdíl. Budu psát o tom druhém, i když se to částečně bude prolínat s tím prvním.

Jak tedy dosáhnout toho, aby byl člověk šťastný? Existují na to různé názory. Někteří říkají, že štěstí je dáno osudem a nic se s tím nedá dělat. Jiní naopak tvrdí, že si ho tvoří sám člověk. Já zastávám tento názor, aneb jak praví přísloví: "Každý svého štěstí strůjce."
Lidé se mylně domnívají, že budou šťastní, když dosáhnout úspěchu, slávy či peněz, a tak o tyto společností dané hodnoty usilují. Když však něčeho takového dosáhnou, zjistí, že stále nejsou šťastní, že jim něco chybí a chtějí víc. Myslí si, že musí něco dělat, tvrdě pracovat, něco pronásledovat. Nicnedělání je snad to nejhorší. Něco je patrně na tomto myšlení špatně.

Být šťastný je stav mysli. Každý je toho schopen. Štěstí není závislé na vnějších podnětech, materiálním bohatství nebo na výše zmíněných hodnotách. Každý už určitě viděl či slyšel o případech, kde člověk neměl absolutně vůbec nic, žil na ulici a přesto byl šťastný. Vnitřní štěstí a spokojenost je ten klíč. Moc pěkná slova. Lehce psáno, těžké však užít to prakticky. To by se člověk musel podívat dovnitř sebe, a nejspíš by spatřil věci, které nechce vidět. Lepší to ignorovat a jít si koupit zmrzlinu, ta určitě zvedne náladu.

Dále si myslím, že štěstí je velmi přeceňováno. Lidé si dávají za cíl být šťastní, jenže jde o jakýsi absolutní konec. Když je člověk šťastný, se vším spokojený, jakoby nic nedělá. Zastaví se na místě, stagnuje. Ale je to právě utrpení a bolest v životě, co člověka poučí a umožní mu další vývoj. Kdo by však úmyslně upřednostnil bolest před štěstím? Určitě nikdo se zdravým selským rozumem. Trpět nikdo nechce. Koho zajímá osobní vývoj. My chceme být šťastní!

V tomto kontextu se mi líbí jedna indiánská moudrost, jež by se zde dala aplikovat: "Odpočívej a přitom buď ve střehu!" Znamená to, že se nemusíte za ničím hnát, pracovat do naprostého vyčerpání. Stačí se na chvíli zastavit, uvolnit a otevřít se. Být však ve střehu, a když je čas něco udělat, tak to udělat. Když se něco děje, chytnout se toho a poučit se. Dobrým příkladem je klasický český Honza v pohádkách. Celé dny nic nedělal, ležel za pecí a byl spokojený. Když bylo třeba jít do světa, šel. Po celou dobu šťastný a spokojený, nic mu nechybělo. Ale i za to nicnedělání nakonec získal mnohem víc.
Asi bychom se měli více poučit z pohádek. Stále je ale potřeba ten první krok - dosáhnout stavu štěstí.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Štěstí (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)