Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je obecně známo, že spousta dětí nemá školu ráda. Je to poměrně logické. Chce se po nich, aby se namáhaly přemýšlením, což by ale mnohem raději vyměnily za běhání venku či za hraní si s čímkoli. Raději by seděly na pískovišti, na houpačce, u televize nebo u počítače než ve školní lavici. Těmto malým školákům zatím nedochází důležitost nepříjemného učení se, které ovlivní jejich život. Na prvním stupni základní školy na důmyslné plnění školních povinností dohlíží rodiče. Poté ovšem přijde to zásadní rozhodnutí - v podstatě první důležité v jejich dosavadním životě - a to výběr střední školy. Právě tehdy si uvědomí, že to trápení ve škole a doma za psacím stolem, kdy venku bylo krásně a ony musely dělat domácí úkoly, nepřijdou vniveč. A pokud se nesedělo za psacím stolem a užívalo se krásného počasí, nemůže být řeč o směřování na střední školu, což vždy nemusí být uspokojivé. Tedy jedná-li se o první případ, splníme požadavky příjímacího řízení zvolené školy, více si uvědomujeme smysl toho nedávno nenáviděného učení. A to lehce, když kolem sebe vidíme ty, kteří studium nebrali vážně a užívali si mládí, jak nyní, v dospělosti, nemohou poskytnout sobě, případně svým dětem to, co by chtěli. A ti, kteří si to neuvědomují, pravdopodobně tak dopadnou.
Samozřejmě to může ovlivnit více faktorů než jen zanedbané studium. Také třeba nedostatek pracovních míst, příležitostí, známostí, šťastných náhod, nebo naopak nechtěný dostatek náhod nešťastných. Předpokládáme-li však, že nás tento osud nepotká, vkládáme všechny své naděje na šťastný život do studia a tiše doufáme v dosáhnutí takových studijních výsledku, abychom mohli studovat dále a jako absolventi vysokých škol se co nejlépe umístili na trhu práce a dál předávali svým potomkům to posvátné přísloví "škola - základ života".