ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.89
Hodnoceno: 45x Prosím, ohodnoť práci

Reportáž psaná za svitu baterky

Pár vět na vysvětlenou. V prvé řadě - NEJEDNÁ SE O JAKÉKOLI ZNEVAŽOVÁNÍ UTRPENÍ PERZEKUOVANÝCH OBČANŮ KTERÉHOKOLI STÁTU NA SVĚTĚ, ČI PŘÍSLUŠNÍKŮ JAKÉKOLI MENŠINY ČI KOHOKOLI JINÉHO! Tato reportáž vznikala kolem půl dvanácté v noci v podsadovém stanu a za svitu baterky. Jedná se o zápis jednoho dne na Vůdcovském lesním kurzu (vůdcovská zkouška je jedna z nejtěžších zkoušek v celém skautingu) a program byl natolik náročný, že jsem jakoby na protest sepsal tuto práci. Reálné skutečnosti toho dne byly převedeny pomocí jinotajů a přesmyček do této výsledné podoby.

Hlásíme se Vám z přísně utajovaného pracovního tábora v severovýchodní části jedné nejmenované republiky, jejíž název započíná od písmene Č a Čína to není.
Do tohoto tábora nám vstup umožnily dvě věci, nepočítáme-li vysokou finanční hotovost složenou k nohám jistého velitele tažného zařízení, který se stará (zároveň) o dobré (ne)zdraví zdejších pracovně-činných uvězněnců. Ty zbylé dvě věci byly oslavy 100 let od založení zdejšího pracovního zařízení a blahovůle a náklonnost místního vrchního trýznitele. Po přípitku se naše přátelství s tímto velitelem prohloubilo natolik, že nám dovolil používat důvěrného oslovení Jeho Výsosti Dikobrazi. Tohoto privilegia jsme náležitě využívali.
Naše přátelství ovšem nebylo natolik hluboké, abychom se vyhnuli zdejším pracovním povinnostem. Jeden z dozorců byl oblečen do roztrženého trička s nápisem Austria, na nás i přes naše hlasité protesty napasoval zalátané pruhované mundury, čpící strachem a smrtí.
Po dvojicích jsme nosili nesmírně těžké balvany na stavbu jakéhosi hangáru. Bachaři chtěli dát každému vězni jeden kámen, ale pohyb nám byl natolik znemožněn ocelovými řetězy, že i neústupní dozorci usoudili, že je to nereálné.
Dále jsme zastřešili konstrukci, pod kterou se uvelebilo vedení našeho tábora, který vězni pojmenovali Dachauhadr. Vztyčení ubikací, tzv. králíkáren pro vězně, netrvalo déle než tři a půl minuty. Vím to tak přesně proto, že mi spoluvězeň Umřelvčera spočítal šrámy od biče brázdící mi záda. Měl jsem jich přesně sedm. Dozorce Hunter totiž náležitě využíval stopovací funkce svých nových švýcarských hodinek a vyplácí nás co půl minuty. Ty hodinky byl dárek od jednoho vězně ze Švýcarska. Ale stejně ho Hunter ulovil svou zánovní kulovnicí.
Dva nešťastníci si museli vykopat místo svého budoucího věčného odpočinku. S toaletním papírem přes oči byli vstrčeni do vykopaných jam. Kulek by prý bylo škoda. Kdyby to nevykopali tak hluboké, možná by se dostali i ven.
Posledními dvěma stavbami byli udírny (pozn.aut.: název budovy jsem převzal z hantýrky dozorců). Účel těchto kuželovitých staveb jistě není nutno blíže popisovat. Chytrý (živý) čtenář si jistě domyslí.
Ve čtyři ráno dalšího dne nás nahnali do klecí. Konečně odpočinek. Všichni mají úsměv na rtech. Máme slíbeno dvacet pět minut spánku. Trýznitel má opravdu dobrou náladu...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Reportáž psaná za svitu baterky







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)