Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Umí omámit smysl i duši. Dokáže otevřít lidská srdce. Dokáže oslepit rozum. Ano, je to láska.

Denně o tomto slově slyšíme, čteme, prožíváme ho, ale co to vlastně ta láska je? Ví to někdo? Určitě bychom mezi námi našli spoustu odpovědí, protože každý z nás vnímá lásku jinak, má na ni jiný názor. Někdo ji odsuzuje, protože na ni má špatné vzpomínky, někdo by bez ní naopak nemohl být. Tento pocit přichází nečekaně. Bez nějakého pozvání si prostě přijde a vy jeho pozvání musíte přijmout. Zamilovaný člověk je schopen pro toho druhého udělat cokoli, opravdu cokoliv. Člověk, jenž cítí opravdovou lásku k někomu druhému, se chová v některých chvílích jako nemocný. Jako by letěl na růžovém obláčku jen s tím, koho miluje a byl tam s ním jenom sám, prostě nádhera.
Když milujete, celý svět se vám zdá jiný, krásnější, barevnější, máte okamžitě jiný pohled na svět, jinak vnímáte to vše, co se kolem vás děje - a tohle všechno dělá i ten druhý. Jen ten druhý člověk, do něhož jste se bezhlavě zamilovali. Každý, kdo tohle zažil, jistě ví, o čem tady mluvím, ale vedle všech těchto úžasných emocí a pocitů je láska i to největší utrpení na světě, jež umí zlomit lidské srdce. A moc léků na tohle zranění není.
Láska je to nejkrásnější, co může člověk na téhle zemi získat, ale zároveň i to nejbolestivější, co může zažít. Tak už to na světě chodí, zřejmě to má tak být, ale naštěstí je to na té naší zemi zařízeno tak, že trápení po nějakém čase přebolí.

Láska hraje v životě moc velkou roli, hraje ji snad ve všem. Kdyby na světě neexistovala láska, nebylo by tady nic. K životu ji potřebujeme, to uznejte sami. I když se k nám někdy nechová moc slušně, nemohli bychom bez ní být - láska je prostě takové koření života. Jaká by byla večeře, kdyby v ní nebylo koření? Takový by byl i život bez lásky...