Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2014
• článek s reportážními prvky o životě squaterů
• role výchozího textu inspirativní

Na první pohled to vypadá jako dům odsouzený k zániku. Omítka opadaná, okna zatlučená prkny, dveře nahrazené těžkou dekou. Ale uvnitř to žije - hudbou, smíchem i vůní vařeného čaje. Tohle není jen ruina. Tohle je domov.

"Říkáme tomu Palác," směje se Milan, když mě vede dovnitř. V bývalé hale stojí staré gauče, lampy ze sběrného dvora a z rohu zní kytara. Na stěnách visí plakáty, mezi nimiž se proplétají psi.
"Je to náš svět. Nikdo nám sem neleze a my se snažíme, aby to aspoň trochu fungovalo."

V domě momentálně žije asi deset lidí. Každý z nich má jiný příběh, jinou minulost. Někdo utekl z nefunkčního domova, jiný z kanceláře, kde už nedokázal sedět osm hodin denně.
"Ve squatu jsem našel svobodu," říká Tommy, poloviční Syřan, který tu žije už třetím rokem.
"Není to o rebelii, jak si lidi myslí. Spíš o tom, že nechceš být součástí něčeho, co tě ničí."

Večer se z polorozpadlé budovy stává kulturní centrum. V jedné místnosti se zkouší punková kapela, v jiné se maluje. Na víkend chystají výstavu a v kuchyni se řeší, kdo udělá plakát. Všichni tu chtějí, aby squat nebyl jen útočištěm, ale i místem tvorby.
"Nechceme být jen ti, co okupují cizí dům. Chceme, aby tu vznikalo něco smysluplného," dodává Milan.

Přesto není život ve squatu romantický. V zimě je tu pořádná zima, voda teče jen občas a policie sem zavítá častěji, než by si kdo přál.
"Člověk se naučí improvizovat," říká Jana, která sem přišla po rozchodu a zůstala. "Na začátku jsem brečela, teď se směju. Ruina mě naučila, že domov není o zdech, ale o lidech."

Zatímco venku prší, v místnosti voní svíčky a z reproduktorů hraje Nirvana. Jeden z obyvatelů opravuje kolo, jiný píše text k nové písni. Zvenku to možná vypadá jako místo pro ztracené existence, zevnitř je to ale společenství lidí, kteří si vybrali jinou cestu - drsnou, nejistou, ale vlastní.

Když odcházím, Milan mě doprovází ke dveřím.
"Život v ruině?" opakuje moji otázku a pokrčí rameny. "Možná. Ale aspoň je to život, ne přežívání!"

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/reportaze/zivot-v-ruine.html