Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bylo už pozdě večer, seděl jsem u krbu ve svém křesle a přemýšlel. V tu chvíli se ozvalo klepání, do pokoje vstoupila paní Hudsonová a oznámila mi, že na mě dole čeká návštěva. Přehodil jsem přes sebe župan a sešel dolů. Čekal tam muž v policejní uniformě. Myslel jsem si, že mi přinesl další zprávy k případu, který jsem zrovna řešil. O to překvapivější byla zpráva, kterou mi sdělil - oznámil mi, že můj bratr Mycroft byl nalezen mrtvý a že se domnívají, že to byla vražda. Chvíli jsem na muže v policejní uniformě nechápavě koukal a pak mi došlo, že je Mycroft opravdu mrtvý. Když jsem se vzpamatoval, nasedli jsme do bryčky a jeli se podívat na místo, kde ho našli. Vešel jsem do Mycroftova bytu, do jeho pracovny byly vyražené dveře. Mycroft tam vážně ležel na zemi a byl mrtvý, v ruce třímal chomáč světle okrových vlasů, nikdy jsem podobnou barvu vlasů neviděl. Zeptal jsem se, zda dveře byly už vyražené. Pan Stretford, muž, u něhož bydlel můj bratr v podnájmu, řekl že ne, že je vyrazil, když slyšel výkřiky a pan Mycroft mu neotvíral. Hodiny kostelní věže právě odbily třetí a já se rozhodl, že začnu s řešením bratrovy smrti ještě teď.

Nemohl jsem se dočkat, až vraha dopadnu, až bude zatčený. Nikdy jsem nechtěl vyřešit případ úspěšně víc jak dnes. Ty vylomené dveře mi vrtaly hlavou, znovu a znovu jsem si je prohlížel, a pak najednou jsem zjistil, že dveře byly zamčené zevnitř. Vzal jsem si vlasy z bratrovy ruky a dal si je do papírového pytlíku. Potom jsem šel k oknu, to bylo jediné možné východisko, jak sem mohl vrah vlézt. Ale okno bylo zevnitř zavřené na kliku, z toho jsem usoudil, že ten vrah oknem nevešel a ani neodešel. Znovu jsem se rozhlížel po pokoji, najednou mě upoutal popel, který byl rozsypaný po krbové římse. Římsa byla také politá něčím průhledným. Můj bratr byl velice pořádný, tudíž mi to bylo hned podivné. Ta rozlitá tekutina byla voda s pracím práškem, jíž měl Mycroft vždy nachystanou na uklízení. Od pana Stretforda jsem se ještě dozvěděl, že včera ve večerních hodinách byl u bratra kominík, jakýsi pan Hunter. Večer, když jsem se sešel s přítelem Watsonem a všechno mu řekl, vymysleli jsme, že vrah se musel tou vodou polít a tudíž na jeho šatstvu budou barevné skvrny, polijeme-li je chemickým indikátorem.

Ještě toho dne jsem sehnal fenolftalein a toho kominíka vyhledal, poměrně dobrovolně mi půjčil své šaty. Vytáhl jsem z kapsy fenolftalein a naběhlé skvrny jsem jím polil. Šatstvo hned zrůžovělo. Okamžitě jsem zavolal policii, která ho zatkla. U výslechu prozradil, že vlezl do bytu komínem, což pro něj, jakožto kominíka, nebyl problém, vlasy do Mycroftovy ruky dal jen jako falešnou stopu.