ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

Ceska posta    
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: ---
Hodnoceno: 0x Prosím, ohodnoť práci

Policistova msta

Už jako malý jsem se rád díval na detektivky a s kamarády si rád hrával na policistu a zloděje. Po škole jsem chtěl jít na policejní akademii, jenomže mě matka přemluvila, abych si vybral méně nebezpečné povolání, tak jsem se tedy rozhodl pro žurnalistiku. Dnes pracuji v redakci Nový svět a vraždy jsou pro mě stejně jako pro kriminalistu denním chlebem. O jedné z nich, o které jsem napsal článek, vám teď budu povídat.

Život nás mnohokrát zavede do takových situací, z nichž se jen těžko dostáváme a občas jdou vyřešit i oklikou, porušením zákona, který sami vyznáváme, a to je případ třicetiletého Roberta K., pracujícího jako kriminalista policie Černošice.

Robert K. od mala také toužil stát se policistou, na rozdíl ode mne však akademii absolvoval a úspěšně dokončil, načež nastoupil do služby. Začal na vesnici od nejnižší hodnosti, ale pak se vypracoval na podporučíka a byl převelen na oddělení do Černošic. Tam se bohužel stal osudový zlom, o němž jsem mluvil.

Už dlouho pátrali po vrahovi, co znásilňoval a zabíjel malé holčičky, co šly ze školy. Pochopitelně se rodiče snažili děti doprovázet, ale ne každý se mohl urvat z práce, policejní hlídání okolí školy bylo zajištěno, ale neměli vůbec popis toho muže a před školou se často nacházelo mnoho otců, kteří čekali na své holčičky. Poznejte mezi nimi ohavného pedofila a ještě ohavnějšího vraha...

Jednou k nim na služebnu dorazili mladí rodiče s malou plačící holčičkou. Ta dívenka nemohla mluvit, něco takového do té doby nezažila, rodiče policistům vysvětlili, co se stalo. Jejich dcera se vracela domů, o pár ulic dál se jí nabídl muž ve středním věku, plešatý, hubený a s černým hustým knírem, že ji doprovodí. Když odmítla, vytáhl nůž a přiložil jí ho ke krku, načež ji začal táhnout do ústraní. Znenadání se tu však objevilo projíždějící auto a dívka se mu vysmekla. Utíkala jako o život, naštěstí ji nepronásledoval. Nevypadal prý fyzicky zdatně, na ženu jemu rovnému by si asi netroufl. Dívenka počkala na rodiče, až se vrátí z práce a vše jim za pláče vypověděla. A teď jsou tady.

Robert K. a jeho kolegové hned zjistili, o koho jde. Byl to jakýsi Josef Č., invalidní důchodce, co bydlí v malém domku nedaleko školy a je dva roky sám. Zemřela mu totiž matka, o které se povídalo, že s ní měl pohlavní styk, ale o tom, jakými dalšími podivnými choutkami oplývá, nikdo nikdy nemluvil. Zjevně s tím začal nedávno. Tak či onak, takový člověk si nezaslouží žít, aspoň to si myslel Robert K., když si bral kabát a rozhodl se jít pomstít ty zneuctěné a zabité holčičky. Kolegové jeli kvapem za ním.

Josef Č. se zrovna v tu chvíli vracel z nákupu domů, už byl u branky, když na něj z vozu vyskočil Robert K. a začal mu dávat pěstí do obličeje s opravdu neslušnými nadávkami. To už jeho spolupracovníci vyskakovali z vozů a odtrhovali ho. Když se jim to podařilo a ten úchyl utekl za branku, křičel na Roberta K., kterého zrovna tahali do vozu: "Ty svině, za tohle z basy nevylezeš!"

Jednání Roberta K. bylo silně neprofesionální, možná to bylo způsobeno tím, že se pokoušel o dítě kdysi, jenže pak mu doktor diagnostikoval nemoc, kvůli níž nemůže potomky mít. Od té doby považoval děti za boží dar a jednal tvrdě proti těm, co jim ubližují. Ačkoliv se jednalo o pravděpodobného pachatele, bylo to napadení a tím pádem i trestný čin. Robert K. moc dobře tušil, jak toho ten úchyl využije ke svému obhájení, nakonec bude předstírat oběť policejní brutality a ne vraha maličkých dívek, jejichž nahá tělíčka pohazoval po lese. To by byla hanba pro všechny rodiče, kteří by si říkali: "Udělal bych to taky tomu hajzlovi, to jo, ale teď toho ještě využije."
To přece on, svědomitý policista, nemůže dopustit...

Josefu Č. se dokázalo, že pachatelem byl on, a tak ho zavřeli do vazby. Roberta K. vazba nečekala, ovšem dostal okamžitou výpověď ze služby a mohl akorát doma čekat, až začne soud s ním. Jenže on nečekal, v noci se vrátil na služebnu, tentokráte trochu jinak než kdysi. Tu noc tu hlídal jeden praporčík, co si rád dal dvacet a nenápadně se posilnil. Všechny klíče si dal Robert K. udělat rezervní, mohl se tak bez problémů dostat do každé vazby. Tiše tak prošel kolem spícího praporčíka a po schodech zamířil k vazbám, nerozsvítil, aby nikoho nevyplašil. Když našel vazbu Josefa Č., opatrně se ji snažil otevřít, přesto sebou spáč škubl. Něco asi zaslechl, ale nejspíše to pokládal za sen a spal dál. Robert se k němu přiblížil a ve spánku mu podřízl hrdlo. Ještě když chroptěl, uřízl mu obě varlata a se slovy "Žer, ty hnusáku!" mu je narval do úst. Smrt taková, jak má pro takovou zrůdu být. Po činu opustil služebnu a odešel domů spát.

Druhý den ráno při snídani se praštil do hlavy, zapomněl na to nejpodstatnější - kamery. Kamerový záznam neodstranil, a tak ho na nich uvidí, jak se tam vplížil. Jak Josefa Č. dole vraždí vidět snad nebude, ale bude to každému jasné. V tu chvíli litoval momentu, kdy musel odevzdat zbraň.

Robert K. se rozhodl dojít na služebnu a přiznat se. Dorazil v momentu, kdy zrovna odváželi mrtvého pod černou dekou. Stál u toho i ten praporčík, koukal na něj naštvaně, přímo otráveně, pak pověděl: "Tak ti děkuju, přijdu kvůli tobě o job, tak pojď, čekáme tě." Překvapený Robert K. ho následoval.
Jeho bývalí kolegové už z kamerových záznamů věděli, kdo na služebně vykonal spravedlnost a nepřímo to i schvalovali, leč vražda je vražda, ať se jedná o kohokoliv, Robert K. to věděl víc než dobře.

U soudu se setkal s těmi rodiči, co je Josef Č. připravil o dítě, děkovali mu a vyjádřili podporu, i soudce v tom viděl jakousi polehčující okolnost, koho zabil, ale za vraždu, za brutální krvavou a promyšlenou vraždu, nemohl dostat dva roky. Vyslechl si rozsudek 11 let, ale ve vězení zůstal déle, pro nedostatek bachařů mu totiž nabídli místo, samozřejmě na oddělení s lehčími zločinci, aby opět nedošlo k něčemu podobnému. A on ho přijal. Dodneška tam pracuje a se svou prací je spokojen, ačkoliv kriminálka je kriminálka, to je jasné.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Getner, 24.10.2020

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Policistova msta







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­