Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Byl jednou jeden král a ten měl dvě dcery. Ta první byla ošklivá, zlá a ničemu nic nepřející, no, o té se raději nebudu zmiňovat. Zato druhá králova dcera byla krásná, milá a hodná. Jmenovala se Zvěrata. Zvěrata měla krásné, dlouhé, zlaté vlasy, modrá očka, rovný nos a malou, ale upovídanou pusu. Během let se zamilovala do Kryštofusa, který žil v Trnčíně, kdežto Zvěrata v sousedním Babkově. Vše však zkomplikoval Bitúh, který se do Zvěraty také zamiloval. Bitúh bydlel na Dědině u Selského dvora. Jeho zámek se nápadně podobal hrnci. Dříve žil Bitúh s krásnou Bohyní, ale jakmile spatřil Zvěratu, jeho láska vzplála k ní. Zanedlouho se rozhodl, že zajede na svém statném koni na hrad do Babkova, a tak také učinil.
Místo služebnictva ho však u krále uvítají otroci. Bitúh řekne, proč přijel, ale Zvěrata odpoví: "Ale já ho nechci. Já chci Kryštofusa." Bitúh se rozzlobí a nakonec vykřikne: "To vás bude ještě mrzet!"
O týden později dá Zvěrata tatínkovi dobrou noc a jde si lehnout. Ráno, když nese otrok jako obvykle snídani, zjistí, že Zvěrata je pryč. Okamžitě letí za králem, který je již značně rozzlobený. Ani mu to nemusí říkat, protože král ihned vypálí: "Zavelte vojsku, vzhůru do boje, jde se bojovat na Babu. Bitúh tam unesl mou dceru Zvěratu." A tak se tedy vyrazilo.
Byl to velmi napínavý boj, už se zdálo, že souboj vyhraje Bitúh, ale protože se mu Bitúhova Bohyně chtěla pomstít, tak seslala králi oheň a kouzelný meč, a proto král souboj vyhrál. Bitúh je mrtev, ale král nelituje. Hlavní pro něho je, že jeho milovaná Zvěrata je zachráněna. A byla svatba. Zvěraty a Kryštofusa. To bylo slávy, to bylo radosti. A žili šťastně až do smrti a jestli nezemřeli, tak tam žijí dodnes...