Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Žil byl jeden červený vodník, jehož synem byl rázovitý, ale docela obyčejný pstruh. Každý večer vodník pstruha posílal pro jeho lepší kondičku, aby běžel, kam chtěl a jak dlouho chtěl, dokud nepřinese něco zajímavého domů. A tak se stávalo, že vodníkův syn - pstruh byť se vracel z procházek značně znaven a špinavý, svůj úkol však vždy svědomitě plnil. Někdy byl domů donesen kýbl popelu a sazí, jindy pstruh přikvačil s krabicí zlomených ohryzaných tužek neposedných školáků, roztrhaný ubrus a jak jinak - taktéž zkažená vejce.
Jednoho večera si však vodník uvědomil, jaké všední a všude k dostání věci mu jeho milý syn nosí. Vodník se zhrozil, jelikož jej okamžitě napadlo, že pstruhovy obyčejné dary znamenají, že otec ztrácí na syna vliv a svou autoritu. I zavolal si pstruha a pravil mu: "Mám hlad, chlapče, buď mi ihned doneseš něco pořádného a živého k snědku, nebo slupnu já Tebe!" Ajajajajaj. Teď měl nahnáno pstruh a hnán vpřed strachem o své nebohé chutné tělo, hodil ploutve na hřbet a pádil kamsi do neznáma.
Doběhl až do luxusní restaurace, kde si vyhlédl parádní tučné kraby. Ale co se nestalo, pstruhovi do cesty se postavila uklízečka, zaměstnankyně oné restaurace, a pstruh vzal místo krabů ji.
Doma vodník spráskl ruce a zabědoval: "I ty Janku! Cos to zas vyved?" Poté znechucený a zdrcený vodník složitě vysvětloval uklízečce nedorozumění, které vzniklo. Pstruh se právě chystal se nenápadně po anglicku vytratit, když tu ho zmerčila uklízečka a dala mu co proto. V zápalu rozhořčení a vzteku ještě stačila vykřiknout: "A se pstruhy definitivně končím!!!" A zvědaví sousedé za okny tuto památnou větu i celou pikantní story zaslechli a pověděli ji všem svým známým, které potkali. Od doby, co tahle fáma koluje mezi lidmi, tak se lidé přestali se pstruhy bavit a dokonce se jimi spousty i krmí!