Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vybrala jsem si knihu Kulička, kterou napsal francouzský spisovatel Guy de Maupassant. Jedná se o jednu z jeho nejvýznamnějších prací a rychle autora zařadila mezi nejlepší soudobé francouzské spisovatele.

Dílo je pojmenováno po hlavní hrdince Alžbětě Rousselové, francouzské prostitutce, jíž se přezdívalo Kulička právě kvůli její tělesné tloušťce.
Kulička cestuje v dostavníku spolu s dalšími vlivnými lidmi společnosti. Když po chvíli cesty dostavník zapadne ve sněhu, Kulička se s ostatními spolucestujícími dělí o své jídlo. Následujícího dne dojedou do městečka Tótes. Zde je zastavuje německý důstojník, který jim zakazuje vyjet bez splnění jeho podmínky - požaduje po Kuličce, aby s ním strávila noc. Ta několik dní odmítá, ale po několikadenních prosbách svých spolucestujících, aby se důstojníkovi podvolila, souhlasí a žádost splní. Poté může s ostatními pokračovat v jízdě.
Na další cestě ovšem další spolucestující Kuličkou opovrhují za její čin, a nyní, když si ona sama zapomněla jídlo na cestu, nikdo není ochoten se s ní podělit a Kuličce je do pláče.

Autor nám v díle chtěl ukázat, že i člověk, který se v očích společnosti nachází na jejím úplném dně, může být sám o sobě dobrý. Obětavost Kuličky si můžeme dokázat na citátu: "Čin sám o sobě špatný se stává záslužným, vedou-li k němu správné důvody."
Lze si tedy všimnout, že Alžběta Rousselová má větší charakter než lidé z vyšší společnosti.
"Cítila, že tone v opovržení těchto počestných hlupáků, kteří ji nejdříve obětovali a pak odhodili jako špinavou a neužitečnou věc."
Jak je patrné, i Kulička, která se pohybovala ve vyšších kruzích společnosti, neměla tušení o její falešnosti a zkaženosti. Tento čin jí otevřel oči a ona prozřela: "Kulička se neodvažovala zvednout zrak. Zlobila se na všechny své spolucestující a mrzelo ji, že se nechala poskvrnit polibky Prušáka, do jehož náruče ji pokrytecky vehnali."

Jaké ponaučení si tedy z knihy můžeme vzít? Snad to, že postavení nepotvrzuje charakter, tedy že i člověk na samém dně společnosti se může chovat morálně lépe než člověk z vyšší společnosti. S tímto úzce souvisí zlozvyk lidí - soudit ostatní podle prvního dojmu. Jak jsme totiž mohli zjistit, dobrota a ochota prostitutky může být větší než dobrota zámožného hraběte.