ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.79
Hodnoceno: 155x Prosím, ohodnoť práci

Charakteristika mého dědy

V tomto slohu budu charakterizovat svého dědečka Jana Hötzela, jemuž brzy bude 62 let. Taková charakteristika někoho, koho tak dobře znáte, je nesmírně těžká. Ptáte se proč? Protože je to někdo, koho znáte do detailů. Prožili jste s ním krásné chvilky, ale i ty špatné. Víte jak ho rozveselit, víte, kdy je šťastný a kdy zase smutný. Víte, že se na něj můžete obrátit s pomocí a víte, že i on je schopen se něco naučit.
Proto je těžké jeho tělo, ale i duši charakterizovat stručně, ovšem za pokus to stojí.

Na začátek bych mohla začít jeho vlasy. Ač už jeho léta napovídají, kolik si toho ve světě již musel projít, stále má krásné a husté vlasy, i když už protkané šedými prameny. Jeho obličej je příjemný na pohled, příjemně kulatý a veselý. Krásné, kdysi modré a dnes již věkem světloučce modrošedé oči skrývá pod hustým obočím. V koutcích očí má vějířky vrásek, které napovídají, že se rád směje. Postavou patří mezi mohutnější, ale moc dobře vím, že kdysi byl "fešák", neboť dost cvičil, dokonce i judo a jeden čas se věnoval baletu.

A nyní přejděme k tomu nekrásnějšímu, co v sobě má, a to je jeho duše. Duše, jež mnohé zažila, nejen časů krásných, ale i strastiplných a přesto kráčí neustále kupředu. Jeho víra v krásno, které vidí po celém světě, je neuvěřitelná. Neobyčejně obrovská láska ke svým bližním mu pomohla kráčet stále dál a být nám poblíž i v těch nejhorších chvílích. Je to veliká osobnost, jelikož má v sobě hrdost, štědrost, laskavost a toleranci (jak v čem), ale to, čeho si nejvíce vážím - a myslím, že nejsem sama - je jeho chleba lásky. Jeho srdce je otevřeno mnoha lidem a jeho moudrost, vycvičená roky života, je připravena pomoci. Je ochoten udělat vše, aby splnil naše přání. Je vždy připraven, aby za ním člověk mohl přijít a položit otázku, která jej trápí. Každý svůj čin myslí dobře, je velice laskavý a něžný. Svou hrdost se snaží naučit i ostatní, aby si stáli za svým názorem a neustoupili, leda pod tíhou pádných důkazů či přesvědčení. Učí nás jak uznat chybu, jak nepodlehnout hříšnostem dnešního světa, jako jsou drogy a alkohol. Býval také skaut, proto nás učí kráse a kouzlu přírody, za což jsem mu nesmírně vděčná.

Ale jako každý smrtelník má i své špatné vlastnosti. Není jich mnoho, avšak možná právě proto se projevují o to víc. Jeho největší špatná vlastnost je vnucovat si, že mu něco je. Ne pořád, ale jakmile začne kašlat či něco podobného, hned v tom vidí nějakou ošidnou nemoc. Stejně tak i u ostatních. Není to však jediné, co si vnucuje. V jeho myšlenkách je utkvělá představa, že jeho slovo bývá zákonem a že se jím každý řídí. Když se tak nestane, uráží se a dost často taková věc vede k hádkám. Také má vlastnost, která - ač to netuší - mi velice ubližuje. Nedokáže totiž přes svůj jazyk přenést slova chvály. Vždy hledá chyby, vždy je zveličuje a upozorňuje na ně. Má to svou dobrou stránku, neboť člověk ví, v čem se zdokonalit. Ale nelze předci pouze ukazovat na chyby, je důležité projevit i náklonnost. Slova chvály od něj jsem za svůj život pořádně neslyšela. Další jeho špatnou vlastností je vlastnost, kterou sám na jiných nemá rád. Má své oblíbence, své favority, kterým se v naší rodině věnuje. Je to takový náš "Ferda mravenec, práce všeho druhu", domácí kutil. Napadá ho spoustu věcí, které chce tvořit, ale zapojuje každého, i když má na práci jiné věci. Stejně tak je někdy netrpělivý, neboť když něco vysvětluje a člověk to hned nepochopí, dočká se od něj křiku.

Děda je již v důchodu, ale když ještě pracoval, byl spolehlivý. I když měl už dvakrát problémy s kýlou, přesto neustoupil. Pracoval ve skladu počítačové firmy, kde přenášel těžké krabice. Mezi kolegy patřil k oblíbeným a byl stále veselý. Jeho práce ho bavila, ač neměl příliš rád majitele firmy. Našel si dobré přátele, s nimiž si navzájem pomáhali. Na svou práci vzpomíná s úsměvem a ač je již v důchodu, hledá jinou, kde by se mohl zapojit. Nerad se povaluje doma na gauči. Je pilný jako včelka, do posledního zachvění křidélek v pohybu.

Děda je hrdým otcem tří dětí, dvou dcer a jednoho syna. Nejmladší je Michala, po třech letech od ní je Aneta a tři roky po ní, jako nejstarší, je můj otec Jan. Děda miluje své děti a jeho výchova nese dobré ovoce. Michala je vystudovanou inženýrkou, Aneta dle své záliby košíkářkou a táta chovatelem hospodářských zvířat (kde se mimochodem seznámil s maminkou). Každý do svého studia dal vše a každý zažil pomoc toho milého člověka, kterému dnes s hrdostí mohu říkat "dědo". I dnes si všichni tři váží jeho slov a rad, jež společně s babičkou tvoří harmonické zázemí pro život. Děda byl vždy jedním z těch, kdo se starali nejen o své děti, ale svou lásku dokázal podělit mimo ně, i mezi nás, svá vnoučata, kterých má celkem šest.

A na závěr by stačilo podotknout, že i přes ty chvilky, kdy ho nesnáším, to je pořád ten nejhodnější dědeček, kterého znám, a taky jeden z mála lidí, jenž navždy zůstane v mém srdci.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Slohová práce Charakteristika mého dědy ve slovenštině?

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Charakteristika mého dědy







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)