ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Zweig Stefan (*28.11.1881 - †23.02.1942)

­­­­

Šachová novela (Amok) (2)

Na zámořské lodi se vypravěč bavil s přítelem, který ho informoval o vzácném hostu, jenž se plavil na stejné lodí. Onou slavnou osobou byl Mirko Čentović, mistr světa v šachu. Ačkoli měl na svém kontě velmi mnoho titulů, začínal poněkud nezvykle. Byl synem jugoslávského lodníka, po jehož smrti se o něj ze soucitu staral farář. Ačkoli mu bylo už 12 let, neuměl napsat větu bez pravopisné chyby.
Jednoho zimního večera hrál farář šachy se strážmistrem. Najednou je však vyrušil sedlák s prosbou, aby kněz přišel zaopatřit jeho umírající matku. Farář ihned vyrazil a strážmistr zůstal sám nad rozehranou partií. Náhle si všiml, že Mirko upřeně zírá na šachovnici a vyzval ho, aby s ním partii dohrál. Dělal si sice legraci, ale chlapec usedl na farářovo místo a porazil ho. V dalších dnech proti Mirkovi hráli strážmistr i farář a hoch je vždy zdolal. Stejně tak porazil i všechny členy šachového klubu. Za půl roku se naučil veškeré technice a brzy se stal slavným. Ve dvaceti letech získal titul mistra světa.
Vypravěče velmi zaujal příběh tupého génia a chtěl se s ním sblížit. Usedl s manželkou k šachovému stolu a záhy tím přilákal zraky ostatních cestujících. Nakonec našel stálého partnera, skotského inženýra McConnora, se kterým dennodenně hrál. Třetího dne společných partií přišel k jejich stolu Čentović, avšak po spatření jediného tahu se opět vzdálil. Vypravěč o (ne)zájmu mistra světa informoval McConnora, který ihned zatoužil zahrát si s ním. Vypravil se proto na palubu, našel Čentoviće a domluvil s ním partii, za níž mu musel slíbit 250 dolarů.
Příštího dne se v kuřáckém salonku sešla malá skupinka hráčů šachu. Čentović navrhl, aby proti němu hráli všichni najednou a pánové samozřejmě souhlasili. První partii sice skončila naprostou porážkou, ovšem pánové se nevzdali a za další peníze si vyžádali odvetu. Při jednom tahu jim neznámý muž poradil, jakou figurkou a kam táhnout, aby dosáhli alespoň remízy. Předpověděl dokonce Mirkovy tahy s naprostou přesností. Čentović byl nemile překvapen, přesto navrhl další hru. Pánové chtěli, aby třetí partii sehrál sám muž, který jim tak dobře poradil, ale ten se vymlouval a nakonec odešel.
Vypravěč se však za ním vydal na palubu a poprosil ho, aby přijal Čentovićovo vyzvání. Když se muž (doktor B.) dozvěděl, že obstál před mistrem světa, byl zjevně překvapený, ale po delším váhání prohlásil, že je ochoten hrát. Nesmějí však do něj vkládal velké naděje, protože od gymnaziálních let se nedotkl šachové figurky. Vypravěč se nad touto zprávou podivil a doktor proto začal vyprávět o své minulosti.
Vedl advokátní kancelář, která spravovala majetek velkých klášterů a fondy členů císařské rodiny. Když se Hitler dostal k moci, byl doktor odveden do hotelu, kde získal vlastní pokoj. Jediným nábytkem byly postel a židle. Dále bylo v pokoji umývadlo a zamřížované okno. Doktor žil v tomto prostředí, aniž by promluvil s živou bytostí. Po čtrnácti dnech ho odvolali k výslechu. Chtěli se od něj dozvědět, kde jsou schované důležité materiály o klášterech a císařské rodině. Doktor si dával pozor na to, co říká a neprozradil jim žádné tajné informace. Poté se vrátil do svého pokoje, do své samoty.
Za 4 měsíce byl poněkolikáté odveden k výslechu. Nejdříve však musel čekat v předsíni plné dvě hodiny. Rozhlížel se po místnosti a náhle spatřil, že postranní kapsa jednoho pláště je trochu vyboulená. Podle obdélníkového tvaru vybouleniny poznal, že kapsa skrývá knihu. Ihned se začal sunout ke kabátu a chtěl se knihy alespoň dotknout. Když ohmatával látku, prolétla mu hlavou myšlenka, aby knihu ukradl. Vytáhl ji tedy opatrně z kapsy a schoval si ji.
Jakmile se vrátil do svého pokoje, lačně se na knihu vrhl. Pocítil však značné zklamání, když zjistil, že ukradl sbírku 150 šachových partií. Brzy si ovšem z chleba udělal figurky, které posunoval po kostkovaném prostěradle. Rekonstruoval tak partie šachových mistrů zobrazené v příručce. Zanedlouho už dokázal promítnout si šachovnici ve vlastní mysli. Netrvalo dlouho a doktor znal všechny hry slavných šachistů nazpaměť. Rozhodl se tedy zahrát si sám proti sobě. Tato myšlenka byla sama o sobě nesmyslná, protože vyžadovala rozdvojení mysli. Nicméně doktor se urputně pustil do hry, ovšem brzy takřka propadal šílenství.
Jednoho rána se doktor probudil v nemocnici, kde mu vysvětlili, že se vrhl na hlídače, který mu nosil jídlo. Šlo o selhání nervů. Ačkoli byl duševně v pořádku, lékař jeho trýznitelům nahlásil, že není zcela normální, aby ho nechali na pokoji. Díky tomu byl doktor B. propuštěn. Musel však opustit Rakousko a podle lékařova varování nesměl hrát šachy, jinak by se mohl znovu dostat do bezpříčetného stavu.
Doktor B. dopověděl svůj příběh a upozornil vypravěče, že bude hrát jen jednu partii na důkaz, že ještě umí hrát šachy na skutečné šachovnici.
Na druhý den se všichni sešli v kuřáckém salonku. Partie probíhala velmi pomalu, protože Čentović dlouho přemýšlel nad jednotlivými tahy. Nakonec doktor vítězoslavně prohlásil: "Tak. A jste vyřízen!" Čentović vskutku po 10 minutách nehnutého zírání na šachovnici smetl všechny figurky na zem. Mistr světa v šachu se vzdal a žádal ještě jednu partii. Dr. B. ihned souhlasil, ačkoli se ho vypravěč pokoušel od další hry odradit.
A tak se hráči pustili do druhého kola. Čentović úmyslně prodlužoval chvíli vyměřenou na posunutí figurky, protože zpozoroval, že soupeře jeho pomalost dráždí. Doktor skutečně začínal jevit známky nepříčetnosti. Nepochodoval sice po místnosti jako dříve, ale vypadalo to, jako by nevnímal, že hraje v kuřáckém salonu partii s mistrem světa. Při devatenáctém tahu se toto mínění potvrdilo. Doktor vyrazil pěšcem o tři pole vpřed a vykřikl: "Šach! Šach králi!" Minutu se nic nedělo, až pak si doktor uvědomil, že se spletl.
Vypravěč mu prudce sevřel paži a připomenul mu doporučení lékaře. Doktor B. se zvedl, uznal svou porážku a odešel. Všichni byli poněkud zmateni, jen vypravěč věděl celou historii muže, který donutil mistra světa kapitulovat.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Žužu, 13.05.2008

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Stefan Zweig - Šachová novela (Amok) (2)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)