Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• proslulá Janáčkova opera
• v knize mluví "po brněnsku"

Kniha, která nikdy nezestárla, bývá automaticky řazena do kánonu literatury pro děti a mládež, ale její půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, dětmi tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text atraktivním pro dnešního dětského i dospělého čtenáře? Především živý jazyk, osobitý regionální kolorit, nadčasový humor, sarkastické glosovaní společenské reality, mezilidských vztahů i celého vějíře našich neřestí. Ale také přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, touha prolomit překážky a vyvzdorovat si svobodu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Host v Brně roku 2020 (1. vydání tamtéž). Ilustrovala Vendula Chalánková. Počet stran: 207. ISBN: 978-80-275-0346-9.

DĚJ:

Revírník Bartoš, rázovitý fousatý fořt jadrného způsobu mluvy a milovník hospodského besedování, si přinesl z lesa domů liščí mládě. Až doroste, bude mít paní revírníková z jeho kožešiny pěkný rukávník čili "štuc"...

Čiperná liška Bystrouška se stane hrdinkou mnoha podařených, ale pro revírníka a jeho dobráckého psa Lapáka velmi mrzutých příhod.

Když ji jednou revírníkův nezbedný vnuk Pepík příliš rozzlobil, kousla jej. Od té doby byla uvázaná ke psí boudě. Přesto se jí podařilo postupně zadávit revírníkovy slepice.
Roztrpčená paní revírníková proto chtěla lišku zabít kopáčem. Ta však nečekala, překousla provaz, přehoupla se přes plot a byla v tu ránu na svobodě.
Tím se začíná pro Bystroušku nový život, ale nekončí revírníkovy a Lapákovy trampoty. Ba naopak.

V lese Bystrouška vypudí uličnickým kouskem jezevce z jeho doupěte a zařídí se v něm pohodlně sama.
V létě a na podzim je jí hej, jenže se zimou přichází hlad.

Bystrouška v noci krade v myslivně slepice a Lapák za to nevinně trpí. Když revírník podle stop pozná, že škodu dělá liška, nalíčí na ni železa a v noci se vydá s puškou na čekanou. Akce však končí neslavně. Místo Bystroušky zastřelí revírník ve chlévu vepříka a sám se ocitne v ledové močůvce.

A tak se v myslivně konají předčasně vepřové hody, jichž se účastní revírníkovi kamarádi, pan farář a pan rechtor. Jedlo a pilo se ostošest.

Paní revírníková uložila do komory jitrničky, jelítka a maso. Jejich vůně přilákala hladovou Bystroušku, jež se dostala dovnitř otevřeným oknem. Ráno pak v komůrce objevili úplné boží dopuštění, když zjistili, co tam liška vše natropila. Usnesli se, že ji znovu vlákají do komory a tam že ji polapí...

Liška opravdu opět přišla, jenže jak to dopadlo! Rozzuřený revírník, oháněje se holí po Bystroušce, rozbil na padrť hrnce s máslem a sádlem, láhve s borovičkou a slivovicí, rozkopl i soudek piva - a v této záplavě plavaly jitrničky, jelítka, okurky, naložené hříbky a kvašené zelí, jež se vyvalilo z převrženého škopku. Pod botami mu křupaly střepy a rozšlapaná vejce.
Bystrouška, poté co dostala několikrát holí, vyrazila mohutným skokem z komory pryč. Při tom porazila revírníka do té neutěšené kaše.

Později provedla ještě mnohé další taškařice revírníkovi i Lapákovi. Ale od té doby, co se seznámila se Zlatohřbítkem a založila s ním rodinu, nic špatného se o ní již nedoneslo...