Menu
Cunningham Michael (*06.11.1952)
Hodiny
Roku 1941 vyjde Virginia z domu, do kabátu si dá velký kámen a vejde do řeky. 1949, Los Angeles – věčná knihomolka Laura Brownová se po válce vdala za hrdinu a nyní žije spolu se svým tříletým synem Richiem a manželem v rodinném domku. Je zosobněním ideální americké manželky 50. let, stará se o svého muže, čeká druhé dítě a zrovna tohoto dne se rozhodla, že upeče Danovi k narozeninám dort. První se však nepovede. Laura je z toho nešťastná. Ačkoli plní svou úlohu matky a manželky dobře, neustále se bojí toho, že něco nezvládne a není si jistá, zda-li vše dělá správně. Oproti ní je její sousedka Lilly naprosto sebevědomá. O tom, že má nejspíš nádor, se jí zmíní jen tak mezi řečí. Tato informace a čtení o další dokonalé osobě Paní Dallowayové ji rozhodí. Odjíždí do hotelu, aby si mohla číst a zvažuje smrt. Přesto se vrátí, připraví muži oslavu a po narození dcery od rodiny odejde. Konec 20. století, New York – Clarissa Vaughanová žije se svou přítelkyní Sally ve velkém bytě v New Yorku, hodně vydělává, ale smysl života nachází v návštěvách svého umírajícího přítele Richarda, básníka nakaženého AIDS. Tohoto dne má dostat ocenění za svou práci, proto mu Clarissa chce uspořádat večírek. Nakoupí květiny, přijde k němu a on jí nazve Paní Dallowayovou jako před lety, když spolu strávili noc a ona vyšla z chatky krásná jako nikdy před tím. Pak musí zařídít různé záležitosti. Setká se s Luisem, který na ni tehdy žárlil. Oba Richarda milovali. Když pro něj přijíždí, Richard před ní vyskočí z okna. Doma na ni čeká dcera Julie, Sally a paní Brownová, matka Richarda.
Virginie Woolfová ve svém díle "Paní Dallowayová" nebo "K majáku" ukázala své umění v dokonalém vystižení jediného dne z různých pohledů. Michael Cunningham si pohrál s představou skutečné paní Dallowayové a podíval se na její příběh ze tří rovin. 1. Virginia Woolfová – píše na venkově svou novou knihu, do které promítá svou touhu po změně. Její hlavní postava je sebevědomá žena, na níž každý hledí s úctou, umí jednat s lidmi a je velmi společenská. Oproti ní musí Virginia zůstávat pouze se svým mužem a služebnictvem, které jí pouze odporuje a z této klece nemůže utéct. 2. Laura Brownová – po válce se vdala pouze proto, že se to od ní očekávalo. Nebyla připravená na rodinný život, vlastně se ani neměla stát matkou, protože svého syna sice miluje, ale toho dne si uvědomí, že je na špatném místě. Chtěla by být paní Dallowayovou, ale místo toho dělá něco, na co sama nemá. Její útěk od rodiny sice pro ostatní znamená zločin, ale pro ní je to jediná cesta, jak se vysvobodit. 3. Clarissa Vaughanová – je paní Dallowayovou dnešní doby. Její život se stal stereotypem, kdy se neustále stará o svého přítele, ale při tom zapomíná na svou přítelkyni a dceru. Jeho smrtí náhle zjistí, jak byl její život prázdný. Protože jak vysvětluje Virginia, proč musí básník zemřít: "Musí zemřít, aby si ostatní uvědomili život." UKÁZKY: Laura o manželovi:
Vzpomene si na dárky, které manželovi koupila. Bude z nich mít jistě radost, dokonce si ji bude považovat. Ale přitom o ně vůbec nestojí. Proč si ho vlastně vzala? Vzala si ho z lásky. Vzala si ho z pocitu viny; z obav, aby nezůstala sama; z vlastenectví. Byl prostě tak dobrý, tak laskavý, tak seriózní, tak voňavý, že si ho nebylo možné nevzít. Tolik toho vytrpěl. A chtěl ji. Polibek mezi Virginií a její sestrou Vanessou (pozn. M.Cunningham využil stejný způsob psaní, jaký má V.Woolfová)
A tak tu Nelly stojí, s tím čajem a perníčky, jakoby navěky vrostlá do podlahy, a Virginia se najednou cítí nevyslovitelně šťastná – víc než šťastná: velmi naživu, jak tu tak v obyčejný jarní den sedí s Vanessou ve své kuchyni, a Nelly, porobená amazonská královna, chronicky rozhorlená Nelly jim nastavuje před oči to, co byla donucena přivézt... Pak se k nim Nelly otočí zády, a ačkoli to mezi nimi není běžné, Virginia se nakloní k Vanesse a políbí ji na ústa. Je to nevinný polibek, velmi nevinný, ale v téhle vzácné chvíli ho Virginia vnímá jako nejsladší zakázané potěšení. Vanessa jí to políbení vrátí. Clarissa u mrtvého Richarda
Provinile, jako by se dopouštěla něčeho zakázaného, se naklání k jeho tělu a opře se čelem o jeho páteř, dokud je ještě tak trochu jeho – dokud je to přece jen ještě on, Richard Worthington Brown. POZNÁMKA: Autor získal za Hodiny roku 1999 Pulitzerovu cenu!
Zdroj: Petra Mishka, 29.12.2004
Související odkazy
Čítanka | - | Hodiny |
Diskuse k výpisku
Michael Cunningham - Hodiny
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
reportáž+z+praxe dewey O králi Václavovi vykoupení tyrkysový orel teta mateřská láska oblíbená četba Bruno švédsko Bene konvence 9 let Drogy tresty ivana štědrovečerní figura jsem papír Niccolo Machiavelli Fakt smůla zapomínání Mayday pan učitel dvakrát měř novinky sebranec tradice katastrofy willy wonka
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 712 486 499
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí