Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

I. část - Ohrada snů
Jedná se především o krátké básně složené z tří až čtyř dvojverší. Připomínají dětské básničky a písničky svou jednoduchostí a rychlým pochopením pro své čtenáře. Navíc reflektuje náladu a opravdové obrazy, které nám mohou připomínat něco, co jsme zažili (např. Kavárna na předměstí - Dáma schová ruku v rukávu motocyklista si sedne na kávu)

II. část - Ještě jednou
Zde je již těžké hledat společnou formu obsažených básní, protože si nejsou nijak podobné. Jsou zde volné verše, fantazie i jiné. Hlavním pojítkem by mohla být Paříž, jíž je pár básní věnováno či inspirováno (např. Rue de l'Odéon - Miláčku Paříž je město světla ale taky jídla a v ulici des Rosiers vytekla košer svíčková až na chodník). Dále jsou tu momentky ze života zabývající se důležitými věcmi, jako je láska (např. Zamilovaný - Nemůžu jíst... Ani jahody? Ani kaviár? Ani ústřice? Ani svatební koláč? Ten ano!) a přátelství, ale i maličkostmi jako je ryba či hrách.

III. část - Stroj času - Pokus o průřez
Báseň věnovaná Kamilu Maříkovi a Jiřímu Žáčkovi. Vše začíná v Paříži promluvou k nepřítomnému synovi, dále pokračuje přes celou Francii. Nevynechá zmínky o prostitutkách, divokém životě. Pak náhle přechází k hovoru připomínajícímu dadaistickou hříčku, která si však hrála s opravdovými rozhovory na ulici, ale postavila je tak, aby nedávaly smysl. Pak se náhle dostáváme do Čech. Zde jsou již volená slova mírnější a poklidnější. Přesto obsahuje i jasné stopy skepse.