Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 1937
• román z prostředí Podkarpatské Rusi
• slovo puszta pochází z maďarštiny a označuje rozsáhlou, otevřenou krajinu, typickou pro střední a východní Evropu, zejména pro Maďarsko a jeho okolní oblasti
• v kontextu tohoto románu lze toto slovo chápat jako symbolický název pro nehostinnou, ale zároveň potenciálně úrodnou krajinu, v níž se osadníci snaží usadit

V tomto románu se objevuje země, jež je pro obyvatele nová. Vzniká zde selská oblast, a to československá kolonizační vesnice na rozhraní Podkarpatské Rusi a Maďarska, kde pozemková reforma vytvořila několik kolonií. Země je v románu vyobrazena jako neobydlené území, kde se přistěhovalí lidé ocitají a začínají žít nový život. Josef Knap toto své dílo koncipoval jako doplněk románu Muži a hory (1928), jako "druhý hlas stejné písně".

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Novina v Praze roku 1937 (1. vydání). Počet stran: 215.

OBSAH:

U maďarských hranic vzniká v pusztě československá kolonizační vesnice. Lidé z Čech a Moravy se snaží přeměnit tuto nekonečnou a monotónní rovinu na úrodnou půdu. Tento úkol je obtížný a zpočátku přináší spíše neúspěchy a zklamání, protože tu hospodářské zkušenosti z rodné vlasti většinou selhávají.

Na jaře a na podzim se puszta mění v nekonečné moře bláta, které osadníky odděluje od zbytku světa, a v horkém létě zase půda tvrdne v kámen. Mnozí upadají do beznaděje, když vidí, že ztrácejí i to málo majetku, který si s sebou přivezli, a upadají do dluhů.

V tomto neutěšeném prostředí lidé různých charakterů a minulosti, Češi a Rusíni, bojují, živoří, nenávidí a milují. Zažívají lásky i intriky spojené s mladou cikánkou Eržikou, které říkají Puszta.

Průkopnická balada se však časem přece jen stane minulostí, na kterou se rádo zapomene. To se stane ve chvíli, jakmile osadníci porozumějí půdě a jim se zlepší životní podmínky...