Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Levné knihy v Praze roku 2007 (1. vydání). Z ruského originálu Обломов přeložil Prokop Voskovec. Počet stran: 482. ISBN: 978-80-7309-431-7.

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

• nejslavnější Gončarův román
• pasivita ukázkového "zbytečného člověka"
• pasivita proniká i do přístupu k ději, v němž čtenář prakticky nenajde dějový zvrat či zlom
• v době vzniku se ho chytili tzv. "revoluční demokraté" = revoluční proud inteligence
• postava Oblomova inspirovala další tvůrce: 1979 vznikl stejnojmenný film Nikity Michalkova (rozešel se s tradiční sovětskou interpretací) - poměrně úspěšný snímek, hlavní postavu ztvárnil Oleg Tabakov

HLAVNÍ POSTAVY:

Oblomov - má schopnosti, ale nevyužívá je; nese v sobě své dětství, avšak nedospěl; má rád svůj klid, Štolce, Olgu a svým způsobem i Zachara; ze začátku ani nevylézá se svého pokoje, sedí pořád doma, nemá na nic čas kvůli řešení svých problémů s Oblomovkou; to, co je pro ostatní zábava, mu jako zábavné nepřijde; neupravený, bledý, měkké jemné rysy, příliš něžné ruce na chlapa, nosí volné oblečený, aby se cítil pohodlně
Štolc - pravý opak Oblomova; energický, plný života, silný, svalovitý, žádný tuk; žije v neustálém pohybu; Oblomov se neustále stahuje do sebe, naopak Štolc žije pouze realitou; Oblomov nestále jenom přemýšlí nad každým svým krokem, oproti tomu Štolc za svým cílem jde energicky

DĚJOVÁ LINIE:

Celé dílo se točí kolem Ilji Iljiče Oblomova, pravděpodobně nejzdařileji vykresleného typu zbytečného člověka. Ilja Iljič má sny, plány, chce vybudovat dvorec ve své vesnici Oblomovka, chce ji pozvednout na lepší úroveň a zdokonalovat ji. Nicméně o svých záměrech pouze hovoří, plány nosí ve své hlavě a nic nerealizuje...

Životní pasivitě hlavního hrdiny se přizpůsobil rovněž jeho sluha Zachar, jenž jej má sice rád, avšak svého pána okrádá a je mu zatěžko udělat cokoli navíc.

Po detailním vykreslení Oblomovy pasivity do děje vstupuje živelný Štolc. Jedná se o naprostý protiklad Ilji Iljiče. Je plný života, silný, cílevědomý a snaží se tuto svoji životní filozofii přenésti i na Oblomova. Seznámí ho s krásnou Olgou, do níž se Ilja Iljič zamiluje. Jeho život se opravdu změní, začne vycházet ze svého domu, navštěvuje večírky pořádané Olgou a pomalu začíná realizovat své dřívější plány.

Po určité době odjíždí Olga do Paříže. Štolc ji následuje a Ilja Iljič má dva týdny na to, aby dal dohromady všechno potřebné pro jeho vesnici a odjel do Evropy rovněž. Nicméně ze dvou týdnu se stane měsíc, z měsíce dva, pak tři... V konečném důsledku Oblomov nikam neodjede a spadne do ještě větší pasivity než dříve.

POZNÁMKA:

Autor vykreslil dva rozdílné typy lidí, které jako by typizovaly Evropu a Rusko. Štolc je po otci Němec a po matce Rus - kombinace ostrosti a ruské něžnosti. Zobrazování cizinců bývá častým vyobrazením národnostních stereotypů (například v Puškinově Pikové dámě či Gogolově Něvské třídě). V Oblomovovi nejde sice o peníze, ale jde o racionalitu, postoj k životu, jít si tvrdě za svým. Slovanská citlivost, jemnost versus tvrdá racionalita! Tuto skutečnost můžeme brát jako kontrast evropské cílevědomosti, racionality, protestantské etiky, pohledu na peníze. V honbě za vytyčeným cílem nemá člověk čas přemýšlet, jestli se nežene do nějaké slepé uličky. Naproti tomu stojí východní pohled na svět - důraz na pasivitu (ne lenost, ale omezení vnějších podnětů, poněvadž když se člověk zastaví a nad vším se zamyslí, teprve pak začne chápat podstatu života), důležité jsou taky city.

Oblomovština = pojem, který pronikl i do češtiny a znamená životní přístup, jenž Oblomov vyznával