Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• komedie o třech jednáních

Tříaktová satirická moralita z pera legendárního literárního kritika, ve které nechtěné dítě způsobí rozvrat v rodině úctyhodné vdovy.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Orbis v Praze roku 1954 (1. vydání tamtéž). K vydání připravil a doslov napsal František Černý. Počet stran: 124.

O DÍLE:

• komedie
• patří k vitalistickému proudu - oslavuje mužství/ženství, rodičovství, život (oproti iluzi, zastoupené uměním)

DĚJ:

Do továrnické rodiny, kde má hlavní slovo racionalistická, tvrdá vdova Kostarovičová, přichází služka Františka. Venkovskému děvčeti z hor se daří zjemnit ovzduší v domě. Tak dodává naději dvěma utlačovaným tvorům, mladšímu synu Alšovi (touží stát se hudebníkem) a strýci-vynálezci. Ten sice svými objevy zajistil rodině blahobyt, ale jeho (nyní zesnulý) bratr ho jen využil a odložil jako příživníka.

Na děvče si však myslí také starší syn Alexandr, chlouba rodiny a notorický svůdce. Po scéně, kdy Kostarovičová Františku poníží a označí ji za nemožný objekt továrníkovy lásky, se služebná opravdu dává svést. Nepomůže ani zoufalá hra houslí z Alšova pokoje; mladší syn totiž "intuicí milujícího" vytušil, kdy je jeho drahá v nebezpečí.

Františka otěhotní. Kostarovičová s Alexandrem jí cynicky radí k potratu. K témuž ji nabádá i venkovská kamarádka Anči, která teď slouží u vznešené dámy a přejala světácké způsoby. Zastání dívka najde až u Alše, jenž ji stále miluje. Slíbí, že si ji vezme a dítě adoptuje. Vzepře se tedy matce, vzdá se kariéry umělce, spálí partitury a stává se živitelem rodiny.

Tím dospěje v muže a zbaví se svého koktání. Brzy se vrací i strýc s výherním losem: získal větší obnos, z nějž se bude moci trojice zařídit po svém. Hodlají hlásat vzpouru utlačených a konec starého světa zatuchlé krve.

Nakonec se Alexandr proti matčině vůli žení s protřelou Anči, čímž se celoživotní sen Heleny Kostarovičové o továrnické dynastii hroutí.

CITÁT:

Františka o Alšově hře na housle: "A nikdy u nás v horách žádný pták mne tak neroztruchlil, když volal z hloubi lesa... a snad i svého zakletí."