ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Rožek Filip (*24.05.1976)

­­­­

Gump: Pes, který naučil lidi žít

Gump je pes, jehož majitelé opustili už jako štěně. Na jeho příběhu, který vypráví sám Gump, chce autor apelovat na lidi, aby si uvědomili, že zvířata jsou živé bytosti, za něž máme zodpovědnost.
Srdceryvné vyprávění očima toulavého psa Gumpa. Syrový a autentický příběh, vystavěný z reálných zkušeností člověka, jenž se celý svůj život věnuje záchraně týraných psů, odhalování psích množíren a napravování křivd, kterých se lidé v bezcitné honbě za penězi dopouštějí na nejlepším příteli člověka. Jako bychom nahlédli do hlavy toulavého psa Gumpa a viděli všechno, co si prožil, jeho očima. Autor touto knihou chce lidem otevřít oči a ukázat jim, že každý z nás může pomoci, začne-li si všímat dění kolem sebe, a přestane spoléhat, že situaci napraví někdo jiný.
Kniha vznikla v rámci charitativního projektu "Gump - protože to nevzdám."

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Kontrast (Dobrovský s.r.o.) v Praze roku 2019 (1. vydání). Ilustrovala Weronika Gray. Počet stran: 136. ISBN: 978-80-7642-100-4.

OBSAH:

Příběh vyprávěný očima toulavého psa Gumpa. Příběh o cestě plné překážek a pastí, o lásce, která má sílu až za duhový most, o psí obětavosti, která bez váhání dá za život člověka svůj vlastní.
Ale také příběh psí moudrosti, jež nám lidem toho tolik ukazuje, a o naději, kterou nespoutá ani ten nejpevnější řetěz.

Pes, jenž byl tak trochu jinej možná proto, že se ocitl spolu se svými sourozenci v krabici, ba co víc - rovnou i v nějaké popelnici...
Tu noc hodně pršelo. Ale náš malý hrdina měl štěstí, našel jej bezdomovec Bedřich, který měl dobré srdce, a tak se maličký vozil na korbě malého vozíčku, jenž Bedřich tahal za sebou na svých toulkách. Aby měl na jídlo, prodal jednoho dne jeho sestru na ulici. Bedřich Gumpovi voněl jako kozí bobek, a proto si ho tak pro sebe i pojmenoval.

V kutlochu bezdomovců potkává Veroniku, které páchnou ruce po rybích karbanátcích (proto Veronika => Rybička), a ta měla fenku čivavu Líliji, se kterou se kamarádil a která mu vyprávěla svůj příběh, jak rodila jeden vrh za druhým, a proto že je prý taková kulatá. Prostě rodila mnoho miminek-štěňátek, neboť byla zavřená v kleci v jedné množírně. Když ji ale jednou dovedli na uspání, využila okamžiku a utíkala, jak jen mohla. Najednou se jí chtělo žít a ta síla ji poháněla vpřed...

Gump měl nyní svou rodinu, žil mezi bezdomovci. Když se jednou k Rybičce a Líliji blížil chlap s železnou tyčí, věděl přesně, co musí udělat - ochránit rodinu. Proto vyběhl do deště a cvalíkovi s tyčí se postavil. Skončil špatně...
Bedřich za něj dal všechny peníze, které měl na zuby. Bylo třeba zaplatit lékařskou péči - šití, měl také otřes mozku a poraněné oko. Když to zjistila Bedřichova družka Dáša, která se vrátila z nemocnice, naložila nemocného psa do tašky a jednomu kumpánovi zaplatila, aby jej odvezl co nejdál od místa, kde bydleli.
Tak se maličký dostává na korbu vagónu a jede daleko pryč od domova a od milovaného Bédi.

"Od tý doby jsem už nikdy svýho Bedřicha neviděl, byl to můj táta, můj Bůh, a kdybych mohl, dám svůj život za jedinou chvíli u něj. Mně bylo absolutně jedno, že jsme měli jen to starý auto bez kol a rozvrzanou kárku, já si vybral tento život, co místo stropu v paneláku, máte nad hlavou celej vesmír. Už nikdy jsem neviděl moje kamarádky Rybičku ani Líliji. Jediný co mi z toho světa zůstalo, byl ten šátek s její vůní."

Ještě ve vlaku se Gump díky svým drápům a zubům dostal ze smradlavého batohu, jenže všude byla tma...a ta tma se pohybovala velkou rychlostí. Jedinou myšlenku, kterou měl v hlavě, bylo se co nejrychleji vrátit k Bedřichovi.

Vlak najednou zabrzdil a Gump vyskočil dveřmi přímo do světla. Proběhl silnice, parkoviště, ulice, až se dostal ven z města. Uviděl les, ke kterému se rozeběhl. Musel stále běžet a běžet, ale nikde žádný známý pach ani žádná stopa... Láska k člověku ho však poháněla dál. Až najednou ucítil Bedřichův pach - ale nalezl jen kozy a bobky, po kterých Bedřich voněl.
Tady na statku narazil na psa Maxe, jenž mu vyprávěl o duhovém mostu, na jehož konci jsou všechny naše tužby a přání, protože je to konečná - smrt; ten duhový most vede do nebe. Max žil v rodině, kde bydlela také Káťa Louka a dvě psí slečny. Káťa se Gumpa ujala a zajistila mu veterinární péči a zahrnula jej svou láskou, tady se cítil bezpečně.

Ale když se zcela uzdravil, musel dál, a proto zase utíkal a utíkal. V jedné vesnici se zastavil u popelnic, kde ho ale odchytli tlustí chlápci s čepicemi, co vypadaly jako hrnce na hlavě. Ocitl se v kleci na stanici pro zvířata - v útulku. Tady se mu rovněž dostalo obrovské péče.
Nejdříve si prožil trudomyslné období v kleci v takzvané karanténě, než začal lidem okolo důvěřovat. Poté potkává spoustu psů a fenek, s nimiž navázal přátelství. I lidem zde po čase pomáhá, hlavně se psy, kteří přišli jako noví.
Seznamuje se zde s Naty Jahodou, kterou v parku zachrání před Ronem, jenž byl vychováván k tomu, aby bojoval a útočil. Ron jej i Naty ošklivě pokouše, a tak na řadu opět přichází zdravotnická péče.

Pak se však stane něco, co musí být doslova noční můrou každého psa: vězení. Ač to tak zprvu nevypadalo, ten tlustý chlápek, co si ho vzal z útulku, byl kruťas, tyran a necita. Uvázal jej pevným řetězem u své chaty někde hluboko v lese, a když se Gump snažil utéct a přetrhnout tento řetěz, tak se vždy zasekl a ještě více se mu zaryl do kůže na krku. Ta bouda, v níž ležel, byla celá "popsaná" pachy psa, který v ní bydlel před Gumpem. Četl každou jeho vzpomínku, každou jeho bolest a smutek...a takto měl skončit i náš hrdina.
Jednou za čas přijel tlustý chlápek a nasypal mu do misky granule. Do boudy pršelo a každý den byl stejně stejný jako ten před ním. Gump umíral. Na naléhání Tlustého ženy jej odvezli na veterinu, aby zde ukončili jeho život s tím, že je to zabiják a zlý pes. Místo injekce smrti se však Gumpovi dostává injekce života a on má další šanci, žádný duhový most se tak ještě nekoná...

Ocitá se v bytě, tentokrát u Dity Sušenky, jež měla žárlivou fenku Bellu. S tou si taky užil své - nechtěla se s ním dělit o svou paničku Ditu ani o jídlo či pelíšek, ačkoliv bylo vše dvakrát. Prožívá svůj první sníh a udobřuje se s Bellou, která pochopila, že jí Gump nechce Ditu vzít. Byl to jen strach, protože Bella o Ditu mnoho bojovala.
Pak tady byl Ditin bývalý přítel, který napadl Sušenku a Gump se jí zastal a pokousal toho páchnoucího a hnusného chlapa. Gump tedy musel opět zmizet, neboť mu od tohoto chlapa hrozila smrt. Byl by jej za to pokousání zabil, proto putuje k jejímu bratrovi. Ještě než k němu odešel, tak jej Sušenka prosí: "Gumpe, prosím nauč mého bráchu žít!"

Ten holohlavý chlapík, kterého si Gump pojmenoval Oříšek, byl znuděn životem, žil ve velkém skleněném bytě, živil se jako podnikatel a stále jen pracoval na počítači. S Gumpem potkávali na procházkách dlouhovlasou holku, která měla stařičkého psa Vojtu. Psi je v podstatě dali dohromady. Oříšek se stával lidštějším a dovoloval Gumpovi dokonce spát v jeho posteli. A tak naučil Gump i tohoto mladého muže žít. Jeho mottem je: Nikdy to nevzdám!

ZAJÍMAVOSTI:

Součástí knihy jsou rovněž opravdové příběhy psů, které Gump na své cestě potkával, spolu s jejich osudy a také fotkami.

Ke knize vznikl také klip Olgy Lounové Protože to nevzdám, který nazpívali přední čeští zpěváci a zpěvačky a mj. také Poetika. V knize najdeme text písně spolu s fotografiemi, jak klip vznikal.

VLASTNÍ NÁZOR:

Když jsem tuto knihu nalezla tyto Vánoce pod stromečkem, byla jsem plna očekávání, protože na sociálních médiích jsem sledovala klip o tomto psím chlapíkovi a velice se mi líbil. Gump je pozoruhodný pes - milující, nenáročný, pozorný a hlavně plný energie. Když jde o lidi, kteří mu přirostli k srdci, tak je neváhá bránit i na úkor své tělesné bolesti. Gump si toho v životě prožil mnoho špatného, ale i přesto zůstává jakýmsi optimistou. Nechce lidi, kteří mu ublížili, soudit, jeho věrnost nezná mezí. Má krásné jméno, které jej opravdu vystihuje. Tato kniha je jedna z těch, která se čte jedním dechem. Doporučuji.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Frankie12, 15.01.2020

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k výpisku
Filip Rožek - Gump: Pes, který naučil lidi žít







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­