Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Třetí román cyklu Velká válka bílých mužů, v němž se líčí pokus čestných lidí o zabránění justiční vraždě.
Navazuje na romány Mladá žena z roku 1914 a Výchova před Verdunem z cyklu Velká válka bílých mužů, jenž ukazuje na nesmyslnost vojenské mašinérie i zvrhlý způsob vojenského drilu a bezmocnost, na kterou se naráží při prosazování spravedlnosti...

Ruský zajatec Gríša Iljič Paprotkin se za pomoci svých přátel ukryl v nákladním vagónu se dřevem a uprchl z německého zajetí v březnu 1917. Na své cestě domů poznal partyzánku Babku (Annu Kyrilovnu). Dal na její radu a v dalším putování pokračoval s cizími doklady pod jménem Ilja Pavlovič Bjušev. Smůla se mu však lepila na paty, opět upadl do zajetí. Falešná totožnost, jíž se vykázal, se mu stala osudnou. Byl prohlášen za vyzvědače a odsouzen k smrti. Když se poté přiznal ke svému pravému jménu, vzplál boj o zrušení tohoto krutého rozsudku. Písař Werner Bertin, nadporučík Pavel Winfried a jejich přítelkyně Barbara Osannová a Žofie von Gorse uvedli do pohybu záchrannou akci. Počítali se sympatiemi prostých vojáků, kteří v Gríšovi nespatřovali nepřítele, ale spíše druha v utrpení, a získali pro svůj boj i velitele divize generála Otto von Lychowa. Nic však nesvedli proti neochvějnému rozhodnutí generálmajora Alberta Schieffenzahna, jenž rozsudek potvrdil. Seržant Gríša byl popraven, ačkoli byl ve smyslu obžaloby nevinný. Idea práva podlehla čistě politickým cílům.