Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• báseň byla uveřejněna v roce 1892 ve sborníku Patery knihy plodů básnických, výboru z novověké poezie české, jenž uspořádal František Bílý
• stručný obsah: rolník při setí pšenice prosí Boha o požehnání a ochranu úrody; představuje si, jak z obilí vznikne chléb a další pokrmy pro bohaté i chudé a jak pšenice poslouží také při náboženském obřadu; nakonec se zastaví, smekne a pokorně se sklání při zvonění z kostela
• hlavní myšlenka a téma: báseň vyjadřuje úctu k práci rolníka, úrodě a chlebu jako základnímu daru obživy; zdůrazňuje spojení člověka, přírody a víry v Boha; pšenice je představena jako dar, který spojuje různé společenské vrstvy i každodenní život s duchovní oblastí
• jazyk a styl: lyrická báseň s venkovskou a náboženskou tematikou; jazyk je prostý, srozumitelný a slavnostně laděný; výraznou část tvoří rolníkova modlitba a oslovení pšenice; pravidelné sloky, rým a rytmus podporují klidnou, pokornou a zbožnou atmosféru

Kráčí rolník polem,
pšenku rozesívá,
zrní hází k zemi,
k nebesům se dívá.

"Žehnej, Pane Bože,
zlaté mojí pšence,
chraň mi jí, až sobě
sezvu na ni žence!

Pšeničko má zlatá,
nech tě nebe množí,
ať nám tebou roste
převzácný dar Boží.

Ve zlatém ať klasu
vyzrává chléb bílý,
tisícům ať skýtá
potravy a síly.

S políčka tu mého
rozejdeš se světem,
matka z tebe spraví
vánočku svým dětem.

V paláci se zastkvíš
na stříbře a zlatě,
hody z tebe budou
ve chudičké chatě.

Ba i pro svůj oltář
Bůh si zvolí tebe,
chovati nám budeš
Pána nebes, země." -

Stane rolník, smeká,
sivou hlavu sklání;
z kostela zní zvonek
na pozdvihování.