Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Je tak podobna mé matičce! Kdyby neodpočívala už druhý rok na našem hřbitově, řekl bych, že to ona, slezl bych z koně, pojal bych ji v náruč..."
Stařenka se tak srdečně usmívala a při tomhle úsměvu se modré oči její kalily - radostí z toho mladého muže, že tak své roditelky pamětliv.
"Poslechněte mne chvilenku, mladí pánové - jenom několik okamžiků! Dnes jste oba věrní přátelé; dnes byste jeden pro druhého šel do ohně!... Ale zanedlouho se vaše cesty skříží! Jeden z vás stane se miláčkem všeho lidu, bude v přízni královské a čím větší se všech stran k němu příchylnost, tím větší protivenství jej bude stíhati... Rozdělí vás knížka, nepatrná knížka... Řekla jsem, že byste dnes šel jeden pro druhého do ohně; ale potom budeš ty tomuto příteli svému polínko za polínkem na hranici přikládati... A takového počínání tvého nebude příčinou nic jiného, leč závisť, bledá závisť, která vtiskla v ruku Kainovu hůl na šíji bratrovu..."

... Nenalézám ani vhodného přirovnání, abych je učinil o přátelství dvou mladých, vědychtivých hlav, dvou jarých srdcí, dvou duší, jež si oba navzájem až do nejskrytějších útrob prohlédali; a přece se péro v ruce chvěje, majíc psáti jedno z dvou jmen, za nímž se plíží příšerný stín zrady... Ponechal jsem si je až na konec schválně, proto že bych snad byl tohoto obrázku ani nedopsal. Znějí pak: Jan z Husince a Štěpán z Pálče.