Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Diogenes bydlel v sudu, a přesto k němu přišel Alexandr Veliký a Makedonský zároveň. Tak také i ten malíř dostal návštěvu, hned příští den ráno, jen co se probudil. Nebyl to ani císař ani jiná korunovaná hlava; byly to dvě hlavy bez koruny, jedna s mašličkou a druhá střapatá. K bedně přišly dvě děti, jedno z prvního patra a druhé z třetího; každému bylo pět, a proto dosud neviděly člověka v bedně.
"Pane, co tu děláte?" řekl chlapeček.
"Já tu bydlím," řekl malíř slušně.
"V bedně se nedá bydlet," řekl chlapeček, také slušně.
"Ale dá."
"Ale nedá."
"Ale dá. Dyť v ní bydlím."
"A ste vy člověk?" řekl chlapeček, kterému černý svetr připomínal jednu strašidelnou ilustraci. Už začínal litovat, že šel k bedně tak blízko.
Tu se malíř líně zvedl, oprášil černý svetr a učesal vlasy oběma rukama; a pak jim s nemalou pýchou ukázal, jak je ta bedna přepychově zařízena. Ukázal nejdříve okno s tulipánem na římse, potom ledničku, a nakonec i ten věšák s kloboukem a pláštěm cizího pána, který tu byl včera na návštěvě a všechno tu ve spěchu zapomněl.
"Na tom okně, to jsou záclony?" řekla holčička.
"Dyk je to jen namalovaný," rozčílil se chlapeček.
"Ale jsou květovaný," řekla holčička. "A prací."
Potom obešla bednu a jen v jednom místě se dotkla škvíry mezi prkny. A prkno najednou povolilo a v té bedně se udělala dvířka jako do domu.
Vešli tedy oba těmi dvířky, a on šel první. Byli si podobni, přestože chlapeček měl dlouhé kalhoty a holčička bílou zástěru. Ona byla drobná a snivá, on hranatý a trochu drzý; a od dospělých se lišili jen tím, že řekli, co si mysleli, dělali, co chtěli, a že si hráli neustále.
"To tady bydlíte pořád?" zeptala se bílá zástěrka. A vykulila oči.
"Pořád ne," řekl ten malíř otráveně a čistil si nehty třískou. "Někdy také bydlím jinde. Ale nerad."
"A nebojíte se," řekla bílá zástěrka, "že se vám sem někdo nastěhuje, když tu nejste?"
"Aťsi."
"To bychom tu mohli bydlet taky?"
"Klidně."
"Jdi, ty hloupá," povídá chlapeček, "dyk nemáš degret."
Malíř nebyl byrokrat; papír měl, ten balicí od Slávky, tužku taky, a dokonce červenou, a tak jim ten dekret na počkání vystavil. Nakreslil dolů kostrbatý domek jedním tahem a z komínu vycházela písmenka: DEGRET.

Čtenářský deník	-	Dětské etudy
	-	Milenci z bedny
	-	Psí život
	-	Vajíčko

Čítanka	-	Cvok (Psí život)
	-	Křik
	-	Milenci z bedny