ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Nestroy Johann Nepomuk (*07.12.1801 - †25.05.1862)

Ceska posta    
­­­­

Byt k pronajmutí

  • ukázka (1963, Dilia)
  • přeložil Jaroslav Pokorný
  • fraška o třech dějstvích předního autora vídeňského lidového divadla devatenáctého století patří do řady těch, jež kromě nosného situačního humoru nepostrádají ani dobové satirické narážky

OSOBY

PÁN Z PUPENCŮ - důchodce
KUNHUTA - jeho žena
Jejich děti:

  • AMÁLIE - 20letá
  • JINDŘICH - 15letý
  • GABRIEL - 11letý
  • FRANTIŠEK - 7letý
  • ADÉLKA - 2letá

PÁN ZE SKOČDOPOLŮ - bohatý soukromník
LUISA - jeho dcera
AUGUSTIN SKÁLA - Amáliin ženich
PÁN Z MLSOTŮ - kapitalista
EDUARD - jeho syn
KAJETÁN BALŠÁM - domovník
Madam CHALY - majitelka kabinetu voskových figur
LISETTA - její pokojská
Monsieur DUMONT
GERTRUDA - služka u Pupenců
PÁN ZE STRAŠIRYBKŮ - někdejší továrník
ZE STRAŠIRYBKŮ
TEREZA - jejich dcera
NETTA - služka u Straširybků
NOTÁŘ
NOSIČ
FIAKRISTA
VALTR - Augustinův přítel
Madam ŠTOLOVÁ - vdova a majitelka domu v Hietzingu
ŽOFIE - její dcera
FLINT - její milenec, sklář z Penzingu
KOČÍ hietzinského dostavníku
STRÁŽNÍK
DÁMY, PÁNOVÉ, STRÁŽNÍCI, FIAKRISTÉ

PRVNÍ DĚJSTVÍ

Pokoj v bytě pana z Pupenců.

1. výstup

KUNHUTA, AMÁLIE, AUGUSTIN, NOTÁŘ, PÁN ZE SKOČDOPOLŮ, LUISA, DÁMY, PÁNOVÉ.

NOTÁŘ právě dočetl svatební smlouvu.

KUNHUTA: Tak už jsme s formalitami hotovi?
AMÁLIE: Já jsem podepsala, ale něco mě na smlouvě mrzí.
NOTÁŘ: Copak, slečno?
AMÁLIE: Že se v ní tolik mluví o rozvodu. Jak může člověk myslet na rozvod -
AUGUSTIN (se smíchem): To je jen taková formalita.
NOTÁŘ (dotčen): Co? Formalita?
AUGUSTIN: U nás jistě. (Podává AMÁLII ruku.) Dvě tak těsně spojená srdce rozdělí jenom smrt.
AMÁLIE: Můj Augustine!
KUNHUTA: Kde jen ten můj tak dlouho vězí. To je neomluvitelné - není doma a tak důležitý dokument...
NOTÁŘ: Právě. Podepsat to musí.
KUNHUTA: Nepotrefilo ho snad něco?
AUGUSTIN: Uklidněte se, maminko, vím, kudy půjde domů, a půjdu mu hned naproti.
KUNHUTA: Správně, milý synu, jen jděte.
AUGUSTIN (bere klobouk - k AMÁLII): Za pár minut se zas uvidíme, drahá nastávající. (Pryč.)
KUNHUTA (ke společnosti): Jestli je libo, prosím, malé dejeuner à la fourchette -
SKOČDOPOLE (ke společnosti): Tudyhle račte, já vím, jak to tu chodí. (Odejde s NOTÁŘEM a se společností.)

2. výstup

KUNHUTA, AMÁLIE, LUISA.

KUNHUTA: Řekla jsi Nanettě o těch čtyřech lahvích malaga a o těch -
AMÁLIE: Čtyři lahve malaga, čtyři lahve madeiry. Všechno je tamhle na stole.
KUNHUTA: To je dobře, při takové příležitosti člověk potřebuje posilnění, něco pro srdce.
AMÁLIE: Společnost si, myslím, srdce tak nenamáhala, aby potřebovala posilnění, a pokud jde o mne a Augustina -
KUNHUTA: No, jen se připravte, aby vám srdce nezesláblo. Man­želský stav trvá dlouho a nejde to vždycky stejně...
AMÁLIE: Myslíte, maminko?
KUNHUTA: Ale před nebezpečím chrání ctnost.
AMÁLIE (rychle): Vždyť, ještě jsem si Augustina nevzala, rozhodnutí ještě nepadlo, můžu ještě všechno - zkouška, to je velká věc - a podám svou ruku jen tomu, kdo obstojí ve zkoušce.
LUISA: Ale uvaž, Amálko, co to povídáš...
KUNHUTA: Máš pravdu, dítě. Zařiď se úplně podle svého. Teď musím k hostům. To je hrůza, kde ten můj Pupenec vězí. (Pryč.)

3. výstup

AMÁLIE, LUISA.

AMÁLIE (uvažuje): Zkouška, zkouška - mám plán.
LUISA: Měj radši rozum.
AMÁLIE: Luiso, ukaž, že jsi má přítelkyně.
LUISA: Můžu ti to dokázat líp, než když ti radím, abys ty brouky pustila z hlavy?

4. výstup

Předešlé, KAJETÁN.

KAJETÁN: Je váš otec doma?
AMÁLIE: Není.
KAJETÁN: To je blbý.
AMÁLIE: Co by chtěl tatínkovi?
KAJETÁN: Varovat ho, zadržet před unáhleností, domluvit mu po dobrém nebo po zlém a zabránit mu, aby nedělal voloviny.
AMÁLIE: Vyprosila bych si, aby se přede mnou tak vyjadřoval.
KAJETÁN: Vy nemáte co mluvit, vás jsem znal už v peřince.
AMÁLIE: Když se mluví o mém otci, prosila bych, aby se o něm mluvilo uctivěji.
KAJETÁN: Možná, že máte pravdu, ale to vám není nic platný, já jsem vás znal už v peřince.
LUISA: Tak přestal už a řekl zkrátka, co chce.
KAJETÁN (LUISE): A vy už mě nemáte teprve co komandovat, vás jsem znal taky už v peřince. (AMÁLII.) Až tatínek přijde, řekněte mu, že vím všecko. Chce se odtud vystěhovat. A přede mnou žádný takový techtle mechtle neschová.
AMÁLIE: Postěhujeme se. Můj nastávající bude bydlet u nás a pro tolik ženatých lidí je byt malý.
KAJETÁN: Co vy víte o ženění? Vás jsem znal už -
AMÁLIE: Doporučili nám už tři byty v městě a na předměstí ještě víc.
KAJETÁN: To vím.
AMÁLIE: Jeden ve Walnerské ulici.
KAJETÁN: Ten je ubohej.
AMÁLIE: Proč? Slyšela jsem pravý opak.
KAJETÁN: Když řeknu, byt je ubohej, tak to stačí.
AMÁLIE: Pak jeden byt v Korutanské ulici.
KAJETÁN: Ten je hnusnej.
AMÁLIE: Jak to?
KAJETÁN: Když jednou řeknu, že je hnusnej, tak to stačí.
AMÁLIE: A pak jeden na nábřeží.
KAJETÁN: Ten je mizernej.
LUISA: To není pravda, já ten byt znám, pokoje jsou v něm nádherné -
KAJETÁN: Jo, pokoje jsou pěkný, ale byt je mizernej, a když jednou řeknu -
AMÁLIE: On nadává na všechno.
KAJETÁN: To není pravda. Na vašeho pana otce například nenadávám, protože je pořádná partaj a přijde domů vždycky už před desátou.
LUISA: Ale to by nemělo být právě domovníkovi vhod.
AMÁLIE: Od nás přece nedostane ani halíř za otevření domu.
KAJETÁN: Já žádný šestáky nepotřebuju, já o to nestojím, já mám radši pokoj. Já mám prosím sám dům, novostavbu, a radši dám sám každý partaji šesták, jen když mě nebude budit ze spaní. A proto mám strach, až se váš otec vystěhuje, že dostanem do bytu nějakej pronárod, kterej vymetá koncerty a slavnosti a domu přitáhne až druhej den v jednu. A to vám říkám, to nesmíte nechat jen tak, domluvte panu otci, protože tady už mu jde o život.
AMÁLIE: Tatínkovi o život?
KAJETÁN: No jo. Jen se na mne nedívejte, to není žádná pověra, ale když je nějaká partaj dlouho v místě, jako pan z Pupenců, pak se vystěhuje a zůstane v novým kvartýře taky tolik let, tak pak ta partaj v tom novým bytě umře, o tom jsem se přesvědčil mockrát.
AMÁLIE: On se zbláznil.
KAJETÁN: Nerezonýrujte, já jsem domovník mnohem dýl, než vy jste slečna, tak nezapomínejte na povinnou ouctu a dělejte, co se vám říká. Až bude papínek zas doma, vrátím se nahoru. S neopeřencema není žádná řeč.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 13.10.2021

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
­­­­

Diskuse k úryvku
Johann Nepomuk Nestroy - Byt k pronajmutí







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­