ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

García Lorca Federico (*05.06.1898 - †19.08.1936)

   
­­­­

Pláňka (3)

DRUHÉ DĚJSTVÍ

PRVNÍ OBRAZ

(Je slyšet zpěv. Bystřina, kam chodí vesničanky prát prádlo. Pradleny stojí v různých rovinách. Zpívají:)

Píseň pradlen

Ve voděnce studenej
vyperu ti pás,
voníš kvítky jabloně
'dyž sa usmíváš.

PRADLENA 1: Já nemám klepy ráda!
PRADLENA 3: Ale tady sa vždycky klepe!
PRADLENA 4: A nic špatného na tom není.
PRADLENA 5: Kdo chce být bez hany, ať si teho zaslúží!

Pradlena 4

Zasela sem tymián
už ně začal kvést.
Kdo chce dobré méno mět
ať dbá o svú čest!

(smějí se)

PRADLENA: Co sa povídá-to sa povídá!
PRADLENA 1: Ale jistého nikdo nic neví.
PRADLENA 4: Jisté je, že její muž k nim nastěhoval své dvě sestry.
PRADLENA 5: Ty staré panny?
PRADLENA 4: Ty. Dřív šmejdily kolem kostelíka, teď budú kolem švagrové. Já bych s nima pod jednú střechú nevydržela.
PRADLENA 1: Proč?
PRADLENA 4: Však z nich jde strach! Jdou jak ty velké listy, co tak rychlo nad hrobem rostú. Zavřené do sebe. Já bych řekla, že si na kostelním oleju i vaří!
PRADLENA 3: Už tam bydlí?
PRADLENA 4: Od včerejška. On zas chodí na pole.
PRADLENA 1: Ale ví někdo, co sa vlastně stalo?
PRADLENA 5: Předevčírem seděla celú noc na prahu, zima nezima.
PRADLENA 1: Ale proč?
PRADLENA 4: Doma jí všecko tíží.
PRADLENA 5: To jsou ty jalové ženské. Když by mohly dělat krajky nebo jablka zavařovať, vylezú radši na střechu nebo běhajú bosky k potoku.
PRADLENA 1: Kdo ti dal právo takhle mluvit? Děti nemá, ale její vina to není.
PRADLENA 4: Která děti chce, ta je má. To jen ty líné krasotinky nestojí o krabaté břicho.

(smějí se)

PRADLENA 3: A pudrují sa a parádí kytičkama kvůli cizím chlapům.
PRADLENA 5: Svatá pravda.
PRADLENA 1: Copak jste jí viděly s jiným?
PRADLENA 4: My ne, ale lidé ano!
PRADLENA 1: Vždycky lidé!
PRADLENA 5: A prý dvakrát.
PRADLENA 2: A co dělali?
PRADLENA 4: Tož-mluvili spolu.
PRADLENA 1: Mluvit není hřích.
PRADLENA 4: Na světě jsú taky oči,říkávala moja mama. Něco jiného je, když kouká ženská na květiny a něco jiného, když kouká mužskému mezi nohy. Ona po ňom kouká.
PRADLENA 1: Ale po kom?
PRADLENA 4: Po jednom, neslyšíš? To tě musí stačit, nebo to mám zakřičet? /smích/ A když na něho nehledí, protože je sama a nikde ho nevidí, v očích si ho nosí jako obrázek.
PRADLENA 1: To je lež!

(povyk)

PRADLENA 5: A co její muž?
PRADLENA 3: Její muž je jak hluchý. Ztuhlý jak ještěrka na slunku.

(smějí se)

PRADLENA 1: Všecko by sa urovnalo, kdyby měli děti.
PRADLENA 2: Tak to bývá, když sa člověk neumí s osudem smířit.
PRADLENA 4: Hodinu od hodiny je v tom domě větší peklo. Ona a švagrové ani slůvko nepromluví, jen celý de nádobí drhnú, stěny bílí, ale čím víc všechno nablískajú, tím je v tom domě větší dusno.
PRADLENA 1: Tím je vinen on. Když otec nedá děcka, má si hledět ženy.
PRADLENA 4: Vinna je ona, protože má místo jazyka kámeň.
PRADLENA 1: Kerý čert ti to do hlavy vjel, že můžeš tak mluviť?
PRADLENA 4: A kdo dal tvé hubě právo, abys ně tady radila?
PRADLENA 2: Přestaňte!
PRADLENA 1: Všecky pomlouvačné jazyky bych na pletacú jehlicu navlíkla!
PRADLENA 2: Přestaň!
PRADLENA 4: A já zase zástěrky všech, co sa přetvařujú.
PRADLENA 2: Ticho! Nevidíš, že sem jdú švagrové?

(Šepot. Přicházejí švagrové Yermy. Jsou ve smutku. Dají se potichu do praní. Ozvou se zvonce.)

PRADLENA 1: Že by už pastýři?
PRADLENA 3: Ano, dnes vyháňajú všecka stáda.
PRADLENA 4: Já mám vůňu ovcí ráda.
PRADLENA 3: Vůňu?
PRADLENA 4: A proč ne? Takhle voní, co je tvé. Mně voní i to bahno, co potok v zimě naplaví.
PRADLENA 3: Rozmary.
PRADLENA 2: Všechna stáda už idú spolu.
PRADLENA 4: Ta záplava vlny! Všecko strhne. Kdyby to zelené obilí oči mělo, třáslo by sa strachem.
PRADLENA 1: Už zahnali všecka stáda, ani jedno nechybí.
PRADLENA 4: Že by? ... Na mou dušu... A ne! Jedno přeca chybí.
PRADLENA 5: A čípak?
PRADLENA 4: Viktorovo!

(Obě švagrové se napřímí a dívají se)

Pradleny (hlasitě)

Ve voděnce studenej
vyperu ti pás,
voníš květy jabloně
'dyž sa usmíváš.
A tam já chcu žíť,
kde ten kvítek padať bude
jako drobný sníh.

Pradlena 1

Škoda nevěsty, kerá nerodí!
Škoda tej, kerá má v prsou dva úhory!

Pradleny

Jeslipak si tvůj muž
semínko schoval,
aby ti v košili
zpívala voda?

Pradlena 1

Mému maličkému
prádlo vyprat jdu,
ať si voda vezme
příklad z křišťálu.

Pradlena 2

Už sa vrací lesem
můj muž k večeři.
Přinese mně růžu
a já jemu tři.

Pradlena 5

Už sa vrátil polem
už ho doma mám.
Už ten jeho oheň
myrhú přikrývám.

Pradlena 4

Už sa vrátil s vánkem
aby u mě spal.
Sem fiala bílá
a on červená.

Pradlena 1

Musíš spojit s květem květ,
když léto vysouší žencům krev.

Pradlena 4

Bezesné ptáčky vzít do svého klína,
'dyž na dveře tluče roztřesená zima...

Pradlena 1

Musíš sténat...

Pradlena 4

Zpívat a sténat!

Pradlena 5

Když muž nám nese věnec a chleba.

Pradlena 4

Protože ruce se nám splétají!

Pradlena 2

Protože v hrdle hoří červánky.

Pradlena 4

Protože větve sládnou stopkami.

Pradlena 1

A pod duchnou větrů hory čekají.

Pradlena 4

Aby dítě roztavilo
nejtvrdší sklo svítání.

Pradlena 1

Robě mezi robátky.

Pradlena 2

Ať holubi rozevřú křídla a zobáky.

Pradlena 3

Dítě, které pláče mi.

Pradlena 4

Ať muži dál uháňajú
jak ranění jeleni.

Pradlena 5

Ty radosti, radosti, radosti
když kulatí sa břicho pod šaty.

Pradlena 2

Ty radosti, radosti, radosti
kalichu břicha něžný, zázračný.

Pradlena 1

Škoda nevěsty, kerá nerodí,
škodá tej, kerá má v prsou dva úhory.

Pradleny

Ať zahoří!
Ať utíká!
Ať zazpívá!
Ať se skrývá!

Pradlena 5

Mé děťátko v zástěrce
jitřenku mně přináší.

Pradleny

Ve voděnce studenej
vyperu ti pás,
voníš kvítky jabloně
'dyž sa usmíváš.

(v rytmu písně máchají a valchují prádlo)

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 19.08.2020

­­­­

Diskuse k úryvku
Federico García Lorca - Pláňka (3)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­