Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vysoko na obloze se vznášel sup a jako obvykle pátral po nějaké mršině. Když přiletěl až nad vlky, zakroužil a snesl se níž. Pak obezřetně přistál nedaleko zdechliny a blížil se k její hlavě, protože oči jsou lehké, dobře stravitelné sousto. Ale mrtvé tělo náhle ožilo, supa sevřely vlčí čelisti a z vyhlídky přiklusala bílá vlčice, aby dostala svůj díl z neobvyklé lahůdky.
Ale nejďábelštější kousek provedla s naprostým úspěchem tato vlčí dvojice večer po západu slunce. Lovec vlků z Úhelníkového ranče si opatřil obrovskou fenu z chovu velkých dánů a urychleně ji vycvičil pro stopování a lov vlčic. Pes totiž často odmítne pronásledovat a zabít vlčici, kdežto feny dánů mají na vlčice zvlášť spadeno. Bílá vlčice rozvážně obešla ohradu a na sedle ležícím u vrátek nechala známku svého opovržení. Potom zavyla, jako vyjí vlčice, měkce a tenkým hlasem. Lovec popadl pušku a odvázal rozzuřenou fenu.
Vyběhli ven a fena se řítila kupředu s hlušným štěkotem. Vlčice mlčky uháněla lehkými skoky přímo k lovcově nástraze - ke čtyřem mohutným pastem rozloženým kolem kravské hlavy. Obratně se jim vyhnula, neboť čichem zjistila přesnou polohu všech pastí. Ale fena je přehlédla, vběhla mezi ně a do dvou z nich se chytila. Když se v nich zuřivě zmítala, cvakly další dvě pasti a fena ležela na zemi úplně bezmocná, vydaná na milost a nemilost - komu? Velkému šedému vlkovi s narudlou hlavou a obojkem kolem krku. Neměla vůbec žádnou naději, že vyvázne. Dvakrát se sevřely vlčí čelisti - a zoufalé psí vytí zmlklo. Ráno tam lovec našel mrtvou fenu a pozorně si prohlédl stopy v prachu. V těch místech byl velký vlk a s ním i jeden menší se zmrzačenými tlapkami.