Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V.

Kdyby byli kompilátoři společenských adresářů považovali ctihodného Richarda Fallingtona Alforda za dosti důležitého, aby zařadili jeho životopis do oblíbených příruček, byli by místo vypočítání jeho zálib a zábav napsali, že "spravuje chelfordské panství". Jeho šafáři o něm tvrdili, že ví o každém stéblu trávy, a nájemci říkali, že do posledního penny přesně odhadne cenu ještě nepokoseného obilí. Doporobna znal zámek Fossaway, věděl o jeho výhodách lépe než chelfordský architekt, mohl by ukázat, kde alžbětinští stavitelé nedbale provedli práci na základech, dovedl vyznačit zdi starého hradu, který Richard z Yorku vyplenil a vypálil, když dal čtvrtého earla stít pro zradu pod velikým obloukem brány, jejíž drolící se sloup ještě dnes tyčí šedivou a otlučenou hlavici nad růžemi, které ho obrůstají. Pozornost, kterou poctivě a oddaně věnoval rozsáhlým chelfordským pozemkům, by mohla každá milenka závidět.
Šel ke statku a účel pochůzky byl velmi všední. V noci pošla kráva a čeledín hlásil příznaky slintavky.
Před Dickem se objevily známé zříceniny opatství a polovina oblouku brány mu připomněla problém restaurace. Stále ji někdo z Chelfordů oddaloval - až se vrátí loď, až se najde ložisko uhlí, až se Harry bohatě ožení. Při té nepříjemné myšlence Dick hněvivě stiskl rty.
Náhle se zastavil. Mezi zříceninami spatřil postavu - ženu. Byla k němu obrácena zády a zřejmě vůbec netušila, že se Dick blíží.
Nejspíš ho neslyšela, protože se lekla, když promluvil, lehce vykřikla a otočila k němu ustrašený obličej.
"Dobré jitro, slečno Wennerová," pravil zdvořile. "Přivstala jste si na časnou vycházku."
Nemusel uvažovat, jestli mu dívka prominula velmi trapný rozhovor, po němž odešla z Fossawaye. Jakmile viděla, kdo ji oslovil, vzplály jí oči nenávistí.
"Dobré jitro, pane Alforde," řekla přesto dost klidně. "Bydlím ve vsi a napadlo mě podívat se na ty staré zříceniny."
Vážně přikývl.
"Včera jste také měla něco podobného na mysli a chtěla jste se podívat na mého bratra."
"Co na tom?" otázala se útočně.
"Vysvětlil jsem vám, slečno Wennerová, že bychom byli všichni rádi, kdybyste už nikdy neprošla kolem domku našeho vrátného," odpověděl mírně. "Nerad říkám něco podobného ženě a snad jste si sama všimla, jak mi to bylo nepříjemné. Domníval jsem se, že mě toho napříště ušetříte."
"Svým zákrokem jste mi zkazil a zničil život po vší práci, kterou jsem tu měla!" zvolala vztekle. "Už jen těch hodin, co jsem promarnila s Jeho lordstvem pátráním po pokladu! Ale řekl mi, že ještě neměl tak výbornou sekretářku, jako jsem byla já..."
Nechal ji mluvit, nakonec už jen nesouvisle naříkat.
"Asi i teď chcete, abych odešla?" vzlykla a Dick přikývl.
"Doprovodím vás až k Fontwellské pasece - je to nejbližší cesta do vsi," řekl a dívka, zabraná do vzpomínek a úvah nad svou údajnou ztrátou, se tou nabídkou neurazila.
Co dělala ve zříceninách opatství tak brzy ráno? Jistě by se jí marně vyptával.
Když sestupovali po příkré pěšině k silnici, řekla mu přes rameno: "Ani za milión liber bych se za něj neprovdala! Ožení se s Leslií Gineovou, viďte? Blahopřeji mu!"
"Vyřídím váš laskavý vzkaz," pravil ironicky a ta věta v ní vzbouřila běsy.
"Ať si dá pozor, aby ji neztratil!" vykřikla. "Já vím! Kdekdo to ví! I vy chcete její peníze - druhý syn se do ní zamiloval! Pěkná vyhlídka pro Harryho Chelforda!"
Posadil se na kraj příkré cesty a díval se za slečnou Wennerovou, dokud nezmizela z dohledu.
Teprve v tom okamžiku poznal, že miluje Leslii Gineovou, ačkoliv prý to už každý v jeho okolí ví.