ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground­

Řekla bych, že je to otázka, kterou si spousta lidí pokládá bohužel až moc často. Ne každý je spokojen s tím, v jaké době se narodil, na jakém místě nebo komu. Mnoho lidí, hlavně "teenagerů", si neustále říká, že kdyby se narodili na jiném místě a možná i v jiné době, vedli by plnohodnotnější život. V každé americké komedii jsou školy vybaveny špičkovou technologií, dospívající lidé chodí denně na nezapomenutelné party... Kdo by tam nechtěl žít? I když je realita asi jiná, podle mého názoru to každého mladistvého alespoň trochu osloví.

Určitě jsem se nenarodila do špatné doby, to vím jistě. V minulém režimu bych zcela jistě žít nechtěla, příčí se mi už z vyprávění mé maminky nebo dědy. V dnešní době se sice "na každém rohu" setkáte s vraždou, ale to v minulých letech bylo jistě také. Dnes si může každý čtrnáctiletý občan koupit alkohol a drogy, jenže tomu už se prostě nedá nijak zabránit. Spíše se zamýšlím nad tím, zda jsem byla narozena na správném místě. Moje rodina má jasné české kořeny, snad jen prababička z matčiny strany je ze Slovenska, a i já se cítím jako typická Češka. Ale neměla bych ten život jednoduší, kdybych se narodila do světových velmocí, jakými jsou třeba USA, Rusko, Německo či Anglie? Každý, kdo se narodí v jedné z těchto zemí, může snadněji něco dokázat. Ptám se sama sebe: Kde by byla Madonna, která - jak je známo - neumí moc dobře zpívat, jestliže by nebyla z Ameriky? A kde je náš český zlatý slavík Karel Gott? Má nádherný hlas, ale znají ho jenom Češi, Slováci a Němci. K čemu je mi to, že umím skoro perfektně češtinu, když to bude stejně za sto let zapomenutý jazyk? Ano, každý Američan to má v tomto světě o dost jednoduší.

Vím, že jsem však mohla dopadnout i mnohem hůře. Co kdybych se třeba narodila v Africe a neměla co k jídlu. Ale i přesto si myslím, že nám, Čechům, svět trochu křivdí.