Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Básník ruchovského směru. Narodil se v Heřmanově Městci. Po studiích v Chrudimi a v Pardubicích absolvoval obchodní školu v Praze. Po vojenské službě se stal v Praze úředníkem (1876-78) a stále více se věnoval literatuře. Podílel se na práci v Umělecké besedě, od roku 1878 byl spoluredaktorem humoristického týdeníku Paleček a později ještě načas i jeho politickosatirické přílohy Šotek. Přispěl do třetího ročníku almanachu Ruch (1873) a k ruchovcům se pak hlásil i svou básnickou tvorbou. Důležitý byl několikerý pobyt Pokorného na Slovensku, které si zamiloval. Rozvíjel tam živé osobní styky, zejména s J.M.Hurbanem, byl horlivým propagátorem československých motivů, založil Knihovnu československou (1881). Roku 1887 začal vydávat Antologii z ruské lyriky. V červnu 1887, krátce před smrtí - nemocen a roztrpčen - se vzdal redakce Palečka a přijal místo okresního tajemníka v Libochovicích, kde také 19. září 1887 zemřel.

DÍLO:

Pokorný se považoval především za básníka. Jeho četné lyrické verše vyslovovaly pateticky a rétoricky vlastenecké nadšení a rozhořčení, vzdor a naděje anebo obměňovaly nehluboké písňové motivy erotické a přírodní. Jeho epické básně, většinou popisné a psané nadneseně ozdobným slohem, horovaly pro ideály svobody a národní a slovanské svébytnosti, kreslily žánrové postavy a scény, vyprávěly jednoduché příběhy z historie nebo ze života.

Z jarních luhův (1874)
Vlasti a svobodě (1883)
Z hor (1881) - sbírka s motivy slovenskými
Mrtvá země (1885) - alegorický příběh
Literární shoda československá (1880) - úvaha, vědecká literatura, myšlenka jednoty českého a slovenského národa
Z potulek po Slovensku (1883, 1885) - dvoudílný cestopis